Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přichází změna rodičovského příspěvku pro postižené děti

Přichází změna rodičovského příspěvku pro postižené děti

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Společnou výplatu rodičovského příspěvku i příspěvku na péči u zdravotně postižených dětí až do sedmi let věku, bez ohledu na míru závislosti, navrhují poslanci ČSSD v rámci novely zákona o státní sociální podpoře. Tu projedná sněmovna na své březnové schůzi, která začíná v úterý.

"Chceme vyřešit problém, který nový zákon vytvořil u pěstounských rodin. Paradoxně totiž nyní mohou rodiny se zdravými dětmi pobírat rodičovské příspěvky vyšší než pěstouni se zdravotně postiženým dítětem," uvedla jedna z předkladatelů, poslankyně Milada Emmerová (ČSSD).Autoři návrhu uvádějí, že rodinám s postiženým dítětem se hranice pobírání rodičovského příspěvku snížila na tři roky bez možnosti volby výše příspěvku. To podle nich znamená, že v některých případech přicházejí o více než 10 tisíc korun měsíčně.Velmi diskriminačně se podle poslanců dotýká současná právní úprava i pěstounských rodin. Pokud si pěstoun vezme do péče zdravé dítě, může čerpat rodičovský příspěvek do částky 11 500 korun měsíčně, což je téměř o čtyři tisíce korun více než může čerpat pěstoun s postiženým dítětem."Důvodem je to, že pěstoun si na rozdíl od pěstouna pečujícího o dítě se zdravotním postižením může zvolit, v jaké výši bude rodičovský příspěvek čerpat. U pěstouna s dítětem se zdravotním postižením však zůstává věkové omezení do tří let věku dítěte," píšou poslanci v důvodové zprávě.Právě kvůli tomu sociální demokraté platný zákon napadli u Ústavního soudu. Soudci zatím verdikt nevynesli. Pokud by sněmovna normu přijala, poslanci vyčíslili výdaje ze státního rozpočtu na částku 425 milionů korun, která by byla rozložená na čtyři roky.

Témata:  sociální dávky

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy