Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rarita mezi bankovkami vstupuje v ČR do dražby

Pětitisícová státovka z roku 1919
Pětitisícová státovka z roku 1919
Foto: Bankovky.com

Pětitisícová státovka z roku 1919, nejvzácnější československé platidlo, vstoupí  15. listopadu 2024 do dražby. Rekord z roku 2020, kdy byla vydražena její perforovaná verze za 14,5 miliónů Kč, a stala se tak nejcennější bankovkou v ČR, bude pravděpodobně překonán. V listopadové dražbě se bude totiž jednat o neperforovanou pětitisícovku, u které jsou známy pouze 2 exempláře na světě, a to v soukromých sbírkách.

Vyvolávací cena státovky je 2,5 miliónu korun. „Jedná se o Modrý mauritius mezi bankovkami, unikátní raritu, kdy až do roku 1999 nebyla známá žádná neperforovaná verze této vzácné státovky. V současné době jsou známy dva kusy v soukromých sbírkách. Sběratelé a zájemci tedy nenajdou bankovku ani v numismatické sbírce Národního muzea nebo v České národní bance. Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na 20 miliónů Kč,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti Bankovky.com s.r.o., která bankovku draží pro svého klienta. 

Státovka, bankovka vydaná státem nikoliv Národní bankou, s nominální hodnotou 5 000 Kč z 15. dubna 1919, byla v oběhu do roku 1921. Ve sběratelských kruzích v soukromých nebo veřejných sbírkách se ví zhruba o třiceti šesti exemplářích její perforované verze. Ta byla vydražena v roce 2020 v ČR za 14,5 miliónů Kč, a stala se tak nejdražší bankovkou prodanou v aukci na území České republiky. Do listopadové dražby však vstupuje neperforovaná pětitisícovka, která má z pohledu sběratelského vyšší hodnotu, a navíc zvyšuje její cenu i fakt, že na světě existují pouze dva známé kusy. 

Pětitisícovka z roku 1919 je nejvzácnější československé papírové platidlo, jedná se o sérii 1003 s číslem 029110, je pravá a neperforovaná a nebyla nikdy dražena. Pravost státovky je ověřena posudkem renomovaného soudního znalce JUDr. Luďka Vostála a mezinárodní certifikací PMG.

Červená pětitisícovka patří do sběratelsky nejvíce ceněné emise první republiky z roku 1919. Protože byly vydávány vládou, nikoliv bankou, nejedná se o bankovky, ale správný je pro ně již zmiňovaný název státovky. Většina státovek z této emise zobrazuje motivy Alfonse Muchy, proto jsou mezi sběrateli označovány jako tzv. muchovky, patří mezi ně státovky v hodnotě 10, 20, 50, 100 a 500 Kč. Motiv na pětitisícovce ale nepochází z dílny Alfonse Muchy, na líci nese stejný motiv jako rakousko-uherská tisícikoruna z roku 1902, nenápadný secesní ženský portrét manželky jednoho z autorů, paní Leflerové.

Aukce proběhne 15.-16. listopadu 2024 na platformě LiveBid.cz, pořadatelem aukce je aukční společnost Bankovky.com, která organizuje již 6. ročník. Mezi další unikáty aukce bude patřit druhé vydání slovenské padesátikoruny z roku 1940. Tato bankovka byla objevena berlínským sběratelem v 70. letech minulého století a v listopadu bude poprvé v historii nabídnuta sběratelům na aukci v ČR. Její vyvolávací cena je 50 000 Kč. Účastníci aukce budou mít také jedinečnou příležitost si poprvé v historii vydražit tuzexový poukaz II. emise v hodnotě 50 haléřů z roku 1959, žádný poukaz z této emise totiž nebyl nikdy dražen. Jeho vyvolávací cena je 20 000 Kč.

Aukční síň Bankovky.com představí na listopadové aukci celkem 1508 položek v celkové vyvolávací hodnotě 5 miliónů Kč. Aukce proběhne online na platformě LiveBid.cz. 

Témata:  aukce

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Střídání času mělo šetřit elektřinu. Dnes může přinášet víc nákladů než úspor

Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.