Peníze na spořicích účtech požírá vysoká inflace

Jenže sázka na jistotu v tomto případě podle odborníků znamená také jistou finanční ztrátu. Úroky, které se pohybují kolem půl procenta ročně, totiž bez problémů spolkne inflace.

Průměrná míra inflace v Česku, tedy růst spotřebitelských cen, byla za celý rok 2017 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,5 procenta. Nejvíce oproti roku 2016 vzrostly ceny služeb, a to o 2,9 procenta, u zboží byl nárůst 2,2 procenta. Dvou a půl procentní růst inflace je podle ČSÚ největší za posledních pět let.

„Přestože je míra inflace primárně vztažená k nárůstu cen za zboží a služby, lze ji popisovat i jako snížení kupní síly peněz. Při nakládání s úsporami je proto nutné počítat i s tímto faktorem a podle něj vybírat nejvýhodnější produkt pro uložení peněz. Peníze by se měly nejen v čase zhodnocovat, ale měly by se zhodnocovat více, než z nich ukousne inflace,“ vysvětluje Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

Spořicí účty inflaci nepokryjí

Pro mnoho lidí jsou jednou z prvních voleb, kam uložit své volné finance, spořicí účty. Ty dnes vedle běžných účtů nabízí většina tuzemských bank. Roční úrokové sazby na nich se pohybují zpravidla do půl procenta, často s omezením na maximální vloženou částku, za splnění určitých podmínek se pak lze dostat i na sazbu lehce přes jedno procento. V takovém případě jsou majitelé účtů například povinni provést určitý počet plateb za dané období nebo si sjednat některou z dalších služeb.

„Úrokové sazby na spořicích účtech jsou nyní hodně nízko. Nepokryjí inflaci, u úroků je navíc třeba počítat i s patnáctiprocentní daní z příjmů. V produktovém portfoliu bank tak spořicí účty aktuálně plní víceméně marketingovou úlohu. Mají význam spíše pro správu osobních financí, když si chce klient banky odložit část peněz mimo běžný účet pro pozdější využití,“ říká Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Finanční rezerva na dosah ruky

Peníze na spořicích účtech podle odborníků nevydělávají, a dokonce v průběhu času ztrácejí mírně na hodnotě. Přesto je podle nich lze pro uložení části úspor využít. Hodí se například pro finanční rezervu, která by měla činit alespoň trojnásobek běžných měsíčních příjmů domácnosti. Peníze stranou se sice nezhodnotí, ale v případě rozbitého kotle, pračky či jiných nečekaných výdajů budou snadno po ruce. „Zbylou část úspor je pak vhodné vložit do více profitabilního produktu. Pro konzervativní investory se hodí například stavební spoření se státní podporou, pro ty odvážnější třeba v akciových fondech,“ dodává Miloslav Kufa.

Témata:  finance,  spoření,  inflace,  Peníze