Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Víte, od koho si půjčujete? Na trhu může působit mnoho nelicencovaných úvěrových společností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na trhu spotřebitelských půjček může aktuálně působit mnoho subjektů, které nepodaly žádost o licenci u České národní banky (ČNB), jak to ukládá nový zákon o spotřebitelském úvěru. O licenci nutnou k poskytování spotřebitelských úvěrů si ve stanoveném termínu zažádalo jen 108 poskytovatelů spotřebitelského úvěru, hrozí tedy, že další desítky tisíc jich mohou stále půjčovat peníze nelegálně. Spotřebitelé si mohou ověřit, zda přišli do styku se seriózní firmou, u ČNB.

Od 1. 12. 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru, který má kromě jiného za cíl zásadním způsobem „vyčistit“ trh nebankovních poskytovatelů půjček. Úvěrové společnosti tak nyní musejí disponovat kapitálem minimálně ve výši 20 milionů Kč a poskytovat úvěry je možné jen na základě zkoušky z odborné způsobilosti. Na nebankovní poskytovatele dohlíží ČNB, jež rovněž uděluje potřebné licence, protože již nelze spotřebitelské úvěry poskytovat jen na základě živnostenského oprávnění. „To je pro spotřebitele rozhodně dobrá zpráva. Licencovanou nebankovní společnost totiž nyní můžeme považovat za rovnocennou alternativu klasické banky. Na nebankovním trhu díky této regulaci ubude různých podvodných firem a takzvaných úvěrových predátorů,“ upozorňuje Robin Stránský, marketingový manažer společnosti Tommy Stachi, která je ryze českou společností s třináctiletou tradicí a svým klientům poskytuje střednědobé půjčky. Podle něj však současně hrozí, že se mnohé společnosti posunou do šedé zóny mimo dohled příslušných orgánů. „Poskytovat nebankovní půjčky může nově včetně naší společnosti 108 subjektů, které požádaly na základě nového zákona o licenci ČNB. Otázkou ale zůstává, co se děje s dalšími desítkami tisíc poskytovatelů či zprostředkovatelů, kteří o licenci nepožádali a od 1. 3. již půjčky nabízet nesmějí,“ dodává Robin Stránský.

Donedávna působilo na trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů skoro 60 tisíc subjektů. Lze předpokládat, že nejeden poskytovatel či zprostředkovatel bude ve své činnosti pokračovat i po 1. březnu bez podané žádosti o licenci, a tedy nelegálně. U nelegálních subjektů se otevírá mnohem větší prostor pro různé nekalé praktiky. „Neadekvátní ručení nemovitostí, rozhodčí doložka, přemrštěné poplatky či sankce nebo zamlčování celkových nákladů patří k obvyklým praktikám neseriózních poskytovatelů či zprostředkovatelů. Pokud takový subjekt pokračuje ve své činnosti dále mimo zákonný rámec a dohled, může pro spotřebitele představovat mnohem větší riziko,“ varuje Robin Stránský ze společnosti Tommy Stachi. Spotřebitelé by se tak měli mít na pozoru a důkladně si prověřit, s kým mají co do činění. „Na stránkách ČNB je možné si ověřit, zda je subjekt oprávněn k nabízení a poskytování finančních služeb,“ dodává Robin Stránský.

Témata:  úvěry finance Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?