Komu se v roce 2016 prodraží zdravotní pojištění?

Každý pojištěnec je u své zdravotní pojišťovny veden v některé ze zákonných kategorií. Na daném zařazení pak závisí výše pojistného. Všichni občané by měli řádně plnit své oznamovací povinnosti, aby údaje v databázi zdravotní pojišťovny odpovídaly skutečnosti a zdravotní pojištění bylo placeno v řádné výši. Za nesdělování důležitých údajů pro výpočet zdravotního pojištění může zdravotní pojišťovna uložit pokutu. „V počítačovém systému své zdravotní pojišťovny může být každý pojištěnec veden jako zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, státní pojištěnec nebo osoba bez zdanitelných příjmů,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Více bude platit stát a OBZP

Za tzv. státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Státními pojištěnci jsou například nezaopatřené děti, ženy na mateřské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, občané v evidenci na úřadu práce, penzisté nebo předdůchodci. Měsíční výše pojistného za tyto pojištěnce se od ledna roku 2016 zvyšuje na 870 Kč (v roce 2015 to bylo 845 Kč měsíčně). Příjmy zdravotních pojišťoven stoupnou i z důvodu zvýšení minimální mzdy, neboť vyměřovacím základem u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) je právě minimální mzda. Ta se od roku 2016 zvyšuje z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Všichni občané, kteří jsou u své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP, budou tedy muset poprvé za leden 2016 zaplatit vyšší zdravotní pojištění. Zatímco v tomto roce OBZP odvádí měsíčně 1 242 Kč, od roku 2016 budou muset platit 1 337 Kč (výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu, tj. minimální mzdy ve výši 9 900 Kč). „Osobou bez zdanitelných příjmů jsou v praxi nejčastěji občané vyřazení z evidence na úřadu práce, lidé žijící pouze z pasivních příjmů, ženy v domácnosti, které nesplňují podmínky pro státního pojištěnce nebo vysokoškoláci starší 26 let,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zvyšuje se minimální platba pro OSVČ

Samostatnou výdělečnou činnost je možné vykonávat jako hlavní, nebo jako vedlejší činnost. Všechny OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem jejich příjmů, musejí platit měsíční zálohy pojistného. Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v minulém období, vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. V roce 2016 bude minimální měsíční záloha pro OSVČ činit 1 823 Kč. Minimální zálohu platí i OSVČ, které během roku 2016 teprve podnikat začnou. Osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost buď měsíční zálohy neplatí, nebo je měsíční záloha vypočtena ze skutečně dosaženého zisku a nemusí tak být placena minimální záloha. Pro ně se v roce 2016 v souvislosti se zdravotním pojištěním nic nemění. „O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se v praxi nejčastěji jedná při jejím výkonu při zaměstnání, studiu, důchodu nebo pobírání rodičovského příspěvku,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zaměstnanci nemají problémy

S placením zdravotního pojištění nemají žádné starosti zaměstnanci. Veškerou povinnou administrativu a platbu zdravotního pojištění za zaměstnance vyřizuje jeho zaměstnavatel. Za dobu trvání pracovního poměru se zaměstnanec nemůže stát dlužníkem na zdravotním pojištění. Problémy ale mohou vzniknout, pokud zaměstnanec neplní oznamovací povinnosti. Při nástupu do zaměstnání sdělují zaměstnanci mzdové účetní svoji zdravotní pojišťovnu, v průběhu trvání pracovního poměru ji však někteří mohou změnit. V takovém případě je nutné změnu ihned oznámit mzdové účetní, aby bylo zdravotní pojištění placeno na účet nové zdravotní pojišťovny.

Na pojistném vyberou zdravotní pojišťovny více

V roce 2016 budou příjmy zdravotních pojišťoven opět vyšší. Nejen proto, že se platby na zdravotním pojištění pro některé skupiny plátců zvyšují, ale rovněž z důvodu nízké nezaměstnanosti a růstu mezd v národním hospodářství. Za nezaměstnaného občana v evidenci na úřadu práce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2016 částku 870 Kč. Ovšem za zaměstnance pracujícího kupříkladu za hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně dostane zdravotní pojišťovna 2 025 Kč (675 Kč je sraženo zaměstnanci z hrubé mzdy a dalších 1 350 Kč zaplatí na zdravotním pojištění za zaměstnance zaměstnavatel). Nízká nezaměstnanost je proto pro systém zdravotnictví klíčová. Aktuálně je přitom v Česku druhá nejnižší nezaměstnanost z členských zemí EU, nižší je pouze v Německu.

Témata:  CZK,  zdravotní pojištění