Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velký přehled: Chcete vycestovat z ČR? Pro koho jsme rizikovou zemí a jaká platí pravidla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výběr zemí, které kvůli šíření nového typu koronaviru v poslední době zařadily Českou republiku nebo její část mezi rizikové oblasti (Rakousko asi od příštího týdne zařadí Prahu mezi rizikové oblasti).

Belgie - S platností od 11. září zařadila na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Od 16. září patří do červené kategorie i Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Po cestě z těchto regionů musejí lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný je i test na covid-19. Všichni cestující musejí před cestou do Belgie dál vyplňovat formulář pro kontaktování cestovatele.

Británie - Země od 29. srpna zařadila ČR spolu s dalšími zeměmi na svůj karanténní seznam. Lidé, kteří do Británie přicestují z ČR, musejí podstoupit karanténu v délce 14 dní. Až na výjimky musejí před cestou do Spojeného království všichni cestující vyplnit takzvaný kontaktní formulář.

Dánsko - Dánsko zařadilo na seznam rizikových zemí celou Českou republiku. Od půlnoci 11. září jsou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv.

Estonsko - Země naposledy vyřadila Českou republiku ze seznamu bezpečných států 24. července. Estonsko seznam každý týden aktualizuje, nyní Češi musejí při cestě do tohoto státu v týdnu od 21. do 27. září do čtrnáctidenní karantény. Od 1. září je možné ji zkrátit na sedm dní dvěma negativními testy. Podobná opatření zavedly vůči český občanům i Lotyšsko a Litva.

Finsko - ČR je od srpna ve skupině zemí, ze kterých nelze do Finska volně cestovat. Pro cestující z Česka platí, že mohou do Finska přicestovat jen v odůvodněných případech (práce, rodina, škola). Tyto důvody musí český občan doložit. Po příjezdu je doporučena 14denní karanténa.

Irsko - Lidé z ČR musejí před cestou vyplnit on-line formulář, v němž uvedou důvod své cesty do země a po jeho odeslání obdrží e-mail, který předloží na hranicích Irska. Čeští občané se pak musejí podrobit karanténě, která může v závislosti na délce pobytu v Irsku trvat až 14 dní.

Kypr - Od 18. září nemohou na Kypr lidé, kteří v předchozích 14 dnech pobývali v ČR. Výjimku mají například kyperští občané a jejich rodinní příslušníci nebo lidé s trvalým pobytem. Ti ale musejí po příletu povinně absolvovat test na covid-19 a nastoupit do dvoutýdenní karantény bez ohledu na to, jak jim test dopadl.

Maďarsko - Země zakázala od 1. září do 1. října až na výjimky vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Výjimku Maďarsko přiznalo občanům zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří mohou vstoupit do Maďarska, pokud si před 1. září rezervovali alespoň jednodenní pobyt a doloží to spolu s negativním testem, který nebude starší než pět dnů. Výjimku mají například i osoby, které prokážou, že v posledních šesti měsících překonaly nákazu.

Německo - Německo zařadilo od 10. září na seznam rizikových oblastí nejprve Prahu a později i Středočeský kraj. Ve středu 23. září Německo zařadilo mezi rizikové regiony většinu ČR s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Jak napsal na svém twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), obavy nemusejí mít pendleři a lidé vracející se domů.

Nizozemsko - Nizozemsko nejprve 15. září s okamžitou platností zařadilo mezi rizikové regiony Prahu. Ve čtvrtek 22. září Nizozemsko zařadilo celou ČR kvůli koronaviru mezi rizikové země. Lidé musí po příjezdu do karantény, a to i s negativním testem na covid-19.

Norsko - Lidé přijíždějící do země z ČR musejí s platností od 8. srpna strávit deset dní v karanténě. Po dobu karantény je třeba setrvat na jedné pevné adrese, ubytování v kempech, pod stanem ani turistika obytným vozem nesplňují podmínky pobytu v karanténě. Negativní test na covid-19 se nevyžaduje a nelze jím nahradit nástup do karantény po příjezdu do země.

Rakousko - Země zřejmě od příštího týdne zařadí Prahu mezi rizikové oblasti, uvedl na twitteru ministr zahraničí Petříček. Při příjezdu z Prahy by tak byl třeba negativní test.

Řecko - Češi budou smět od pondělí do země jen s negativním testem na covid-19, který nebude starší než 72 hodin. Řecká vláda uvedla, že tuto povinnost zavede pro cestující leteckou dopravou z ČR od 28. září. Na pozemních hranicích umožňuje Řecko vstup do země pouze s negativním testem pro cestující ze všech zemí už od 15. července, s výjimkou nutných důvodů. Povinnost negativních testů oznámily Atény pro letecké cesty z ČR už v polovině srpna. Tehdy ji ale nakonec zrušily po jednání premiéra Andreje Babiše a české diplomacie s řeckou vládou.

Slovensko - Země od 18. září zařadila ČR mezi rizikové země. Při cestě na Slovensko musí lidé až na výjimky předložit negativní výsledek testu na koronavirus ne starší 72 hodin nebo nastoupit do karantény a následně podstoupit test. Výjimku z omezení budou mají mimo jiné pendleři, studenti, pedagogové, zdravotníci či sportovci.

Slovinsko - ČR je od 6. srpna na slovinském seznamu zemí, pro jejichž občany je při vstupu do země až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Od 13. září se doba trvání karantény zkrátila ze 14 na deset dní a prodloužila se platnost potvrzení o testování na nový koronavirus ze 36 hodin na 48 hodin od vystavení tohoto potvrzení, s podmínkou, že test nesmí být pořízen ve Slovinsku.

Švýcarsko - Země zařadila ČR na seznam rizikových států. Od 14. září musejí lidé po příjezdu z Česka do desetidenní karantény. Tranzit je povolen.

Témata:  Česko Cestování hranice

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy