Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mohou nám „telešmejdi“ stále ještě volat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Spotřebitelé přivítali s velkým očekáváním novelu zákona o elektronických komunikacích, která je snad už v letošním roce zbaví nevyžádaných marketingových volání. Jaká je skutečnost? Opravdu už nám po Novém roce „telešmejdi“ nemohou zavolat? dTest vysvětluje některé nejasnosti, které novelu zákona o elektronických komunikacích provázejí.

Asi každý se v minulosti setkal se situací, kdy mu volal někdo cizí s neodolatelnou nabídkou čehokoliv – od ponožek přes hrnce, elektroniku až po smlouvu na opravdu výhodné energie. Obvykle takový hovor začíná: „Dobrý den, slyšíme se dobře?“ a pak následuje několik kontrolních otázek završených nabídkou. „To jsou ony nevyžádané marketingové hovory, organizované podle předem připravených scénářů,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Vzhledem k negativním dopadům těchto hovorů na zranitelné spotřebitele jsme volající označili za „telešmejdy“ a vedli proti mim kampaň Stop telešmejdům. Kampaň byla ze strany spotřebitelů nejpodporovanější za celou téměř třicetiletou historii dTestu.“

Zákonodárci novelou zákona o elektronických komunikacích účinnou od 1. 1. 2022 změnili zásadním způsobem pravidla hry. Nově jsou marketingová a jiná obdobná volání zakázána, pokud si je účastník skutečně nepřeje a toto svoje přání neprojeví ve veřejném seznamu (změnil se tzv. princip opt-out na pricip opt-in). Jenže strohá litera zákona nebyla bez dalšího vysvětlení úplně jasná ani právníkům specializujícím se na telekomunikace a ochranu osobních údajů, a tak Český telekomunikační úřad ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a Ministerstvem průmyslu a obchodu připravil společné Výkladové stanovisko s odpověďmi na nejčastější otázky, týkající se nových pravidel pro marketingová volání.

Konec náhodně vygenerovaným telefonním číslům

„Jsme za výkladové stanovisko vděčni,“ uvádí Eduarda Hekšová. „Potvrzuje to, co dTest o dopadech novely od počátku tvrdí. Tedy, že zákaz marketingových volání neznamená konec pro volání slušných podnikatelů svým klientům, zákazníkům, nebo dokonce i pacientům, jak se z trhu občas ozývá.“ Pokud má volající jiný právní důvod pro své volání než jen samotnou marketingovou nabídku, není ve svém volání nijak omezen. Ovšem je důležité připomenout, že „telešmejdy“ novela zasáhla na jejich citlivém místě. Pokud se totiž účastník volajícího zeptal, odkud že mají jeho telefonní číslo, pravidelně se mu dostávalo odpovědi, že jeho číslo bylo náhodně vygenerováno počítačem. „Tato výmluva už nadále nebude možná,“ potvrzuje Eduarda Hekšová a dodává: „Zákon jasně stanoví, že za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel, přičemž pro marketingová volání na čísla z takového účastnického seznamu bude zapotřebí předchozího souhlasu účastníka.“

Nevyžádané nabídky jen do konce června

A mohou nám tedy „telešmejdi“ ještě zavolat? Zatím ano, ale jen do konce června 2022, kdy končí přechodné období pro nastavení nových podmínek pro marketingová volání. Je také potřeba odlišovat „telešmejdy“ s jejich nevyžádanými nabídkami, od volání za účelem výzkumů trhu, které zůstane i nadále dovolené. Výzkumné volání však musí být čisté a transparentní. Pokud by byla marketingová nabídka maskována výzkumem trhu, jednalo by se o zákonem zakázané jednání. „Předpokládáme, že nevyžádaná marketingová volání budou postupně ustávat,“ odhaduje Eduarda Hekšová a uzavírá: „I tak musí zůstat spotřebitelé stále obezřetní. Šmejdi jsou kreativní a určitě se budou snažit se ke spotřebitelům nějakým způsobem dostat. Stále tedy platí základní poučka, že nejlepší nabídka za námi nepřijde sama, ale že si ji musíme sami aktivně vyhledat.“

Témata:  dTest telešmejdi Telefony

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy