Důchodci trpí. Jsou Čechům na obtíž? Děsivá čísla

Počet případů násilí na seniorech je v posledních letech stabilní a ročně dosahuje několika tisíců. Celá řada seniorů se ale bojí svoji situaci řešit, počet skutečných obětí tak může být několikanásobně vyšší.

Například dle údajů PČR Karlovarského kraje a Asociace Záchranný kruh převažuje u oznámených případů forma kombinovaného násilí, kdy pachatel využívá jak psychického, tak i fyzického násilí.

Způsob násilí se též často stupňuje a od počátečního psychického nátlaku přechází do roviny fyzické. Obecně se pak odborníci shodují na tom, že odhalení fyzického týrání je na rozdíl od toho psychického snazší.

Pachatelé, kteří se násilí na seniorech dopouštějí, jsou dle údajů Asociace záchranný kruh ve většině případů z řad rodiny nebo známých. Právě tento fakt pak často ztěžuje odhalení situace.

Senioři se za to často stydí a situaci berou jako vlastní selhání. Mnohdy si navíc myslí, že si za násilné chování vlastně mohou sami a zaslouží si jej. Důvody přitom mohou být v skutečnosti různé. Například i finanční, nebo jen to, že je senior rodině na obtíž.

V řadě případů ale seniorům nezbyde nic jiného, než se na rodinu spolehnout. Nedostatek bydlení v Česku či spíše jeho nízká dostupnost dopadá na důchodce, kteří mnohdy přicházejí o bydlení a končí buď v rodinách, nebo na místech, kde jsou s nízkým důchodem schopni vyžít.

Mnohdy ale lidé nemají na výběr. Domovy důchodců jsou plné z 96 procent a každoročně musí tato zařízení odmítat desítky tisíc žádostí, a to i přesto, že jich u nás funguje kolem pěti set. Prostředí v domovech pro seniory se navíc v Česku nedaří zlidšťovat a mnohá zařízení připomínají stále spíš nemocnice než domov.

Mezigenerační soužití přitom odjakživa učilo děti úctě ke starším lidem, rodiče či děti naopak měli možnost se o své prarodiče v důchodovém věku postarat. Dnes tak žije už jen 40 procent lidí, kteří pečují o své starší rodiče, ale zároveň se starají o alespoň jedno nezletilé dítě.

Témata:  důchodci