Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Denně ujít alespoň deset tisíc kroků. Kde se tato teorie vzala?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hitem posledních měsíců a let jsou krokoměry, fitness náramky a mobilní aplikace, které měří počet kroků, které denně člověk udělá. Obecně se říká, že je dobré denně ujít nejméně 10 tisíc kroků. Kde se ale tohle číslo vzalo? A opravdu nám 10 tisíc kroků denně tak prospívá?

Patříte k těm, kteří si na krokoměru či v aplikaci sledují, zda denně udělají alespoň 10 tisíc kroků? Asi vás zklameme - ve skutečnosti to není pro vaše tělo takový zázrak, jak se povídá. Michael Mosley, novinář zaměřený na problematiku zdraví, ověřoval předpokládané přínosy 10 tisíc kroků denně. Spolu s profesorem Robem Copelandem z Sheffield Hallam University provedl v rámci dokumentu pro BBC One malý experiment.

V první řadě Mosley vypátral, odkud pochází teorie o 10 tisících kroků. Poprvé se objevila v japonské marketingové kampani v době před olympijskými hrami vTokiu v roce 1964. Na základě práce akademického lékaře Yoshiro Hatany bylo vytvořeno zařízení nazvané Manpo-Kei (měřič 10 tisíc kroků), které povzbuzovalo lidi k tomu, aby byli aktivnější.

Otázka je jasná. Měli bychom se o 50 let později také snažit dosáhnout určitého počtu kroků denně? Mosley se rozhodl porovnat výhody ujití 10 tisíc kroků denně s alternativní formou fyzické aktivity označovanou jako „aktivní desítka“ (Active 10).

Aktivní desítka vychází z kampaně podporované britskými zdravotníky a její princip je jednoduchý – lidé by podle této teorie měli absolvovat tři svižné desetiminutové procházky denně.

Mosley a Copeland do svého experimentu zapojili pracovníky z továrny v Sheffieldu, kteří projevili touhu po větší pravidelné denní aktivitě. Polovina skupiny dostala za úkol denně ujít 10 tisíc kroků, což je ekvivalent asi osmi kilometrů. Druhá polovina denně absolvovala tři desetiminutové procházky svižným tempem, což je ekvivalent pouze asi 3 tisíc kroků, tedy asi 2,4 kilometrů.

Přestože účastníci, kteří se řídili aktivní desítkou, ve výsledku ušli méně, Mosley a Copeland zjistili, že to je výhodnější forma fyzické aktivity. „Skupina Active 10 ve skutečnosti udělala o 30 procent více „mírné až silné fyzické aktivity“ než skupina dělající 10 tisíc kroků. A to i přesto, že pohybu věnovala méně času," vysvětluje Copeland. „A když děláte činnost s mírnou intenzitou, začínáte dosahovat největších přínosů pro zdraví,“ dodává.

Vedle prokázaných přínosů pro zdraví formou intenzivnější formy fyzické aktivity účastníci také zjistili, že je snazší nalézt čas na tři desetiminutové procházky, než se snažit dosáhnout celkem 10 tisíc kroků, uvádějí výzkumníci. Takže pokud prosedíte celý den sedět u stolu a zjistíte, že dosažení 10 tisíc kroků je neuvěřitelně obtížné, udělejte si krátkou ale rychlou procházku a svému zdraví prospějete ještě více.

Témata:  zdraví sport lidé věda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy