Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máslo je opět v kurzu. Prodává se víc než margarín. Jaké je nejoblíbenější?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zatímco v roce 1989 průměrná roční spotřeba másla na jednoho Čecha přesahovala devět kilogramů, od té doby se podle Českého statistického úřadu snížila zhruba o polovinu. Rostlinného tuku před 30 lety jeden Čech spotřeboval průměrně 2,4 kilogramu, v 90. letech se tato hodnota zvýšila na zhruba 3,5 kilogramu a doposud vzrostla jen mírně.

Prodeje másla podle prodejců, které ČTK oslovila, rostou. Zákazníci podle nich dávají přednost českým značkám před dovozem ze zahraničí, prodeje margarínu stagnují. Trendem jsou bezlaktózová, bio másla nebo másla z kozího mléka.

Už je tomu 150 let, co francouzský chemik a lékárník Hippolyte Mege-Mouriés přihlásil patent na náhražku másla - margarín.

"Spotřeba másla procházela velkými změnami. V roce 1948 byla 3,3 kilogramu na obyvatele za rok a postupně se zvyšovala až do roku 1982, kdy ročně činila deset kilogramů na obyvatele. Větší snížení nastalo po revoluci," popsal vývoj končící ředitel odboru statistiky zemědělství na ČSÚ Jiří Hrbek. Mezi lety 1995 až 2007 průměrný Čech spotřeboval kolem 4,5 kilogramu másla ročně, předloni to bylo přesně pět kilogramů.

Specifikum českého spotřebitele podle Hrbka je, že nahrazuje roztíratelné tuky jedlými oleji. Ukazují to i data ČSÚ. Jejich spotřeba zaznamenala dynamický růst, v roce 2016 přesáhl deset kilogramů na osobu a rok.

Generální ředitel největšího sdružení velkoobchodů s nápoji a potravinami ČEPOS Petr Morava ČTK řekl, že máslo patří k nejprodávanějším položkám. Za první pololetí letošního roku zaznamenal velkoobchod meziročně nárůst o 18 procent v počtu prodaných kusů. Prodeje margarínu podle Moravynaopak od roku 2014 klesají, a to zhruba o 20 procent. "Důvodem je enormní nárůst počtu produktů v kategorii máslo, například ochucené, lépe roztíratelné varianty a různé gramáže," uvedl.

Za trend považuje to, že i přes nabídku levnějších másel ze zahraničí, zejména z Polska, Německa a Slovenska, zákazníci odebírají výhradně máslo od tradičních českých dodavatelů. Cena polského másla podle Moravy obvykle patří k těm nižším, oproti tomu německé bývá jedno z dražších.

Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček k tomu ČTK řekl, že podíl dovozu na české spotřebě másla činí až 54 procent. Dovoz takového množství do ČR je podle něj zbytečný, protože tuzemští výrobci jsou máslo schopni vyrobit vysoce kvalitní. Podle ČSÚ se loni dovezlo do ČR 23.192,74 tun másla za 2,9 miliardy korun.

"Prodej ovlivní pouze změna poměru mezi cenou klasického másla a margarínu například v roce 2017, kdy cena másla prudce rostla," připomněl "máslovou krizi" generální ředitel COOP Centra družstvo Josef Plesník. V témže roce vzrostl i dovoz margarínů do ČR; podle dat ČSÚ meziročně o 15,4 procenta na kilogram. Loni se ho pak dovezlo 65.924,8 tun za 1,7 miliardy.

Loni se margarínu do ČR dovezlo téměř trojnásobně více než másla, a to hlavně z Polska, Švédska, Maďarska a Belgie. Nejprodávanějším druhem margarínu je podle ČEPOS Zlatá Haná k namazání 300g, Zlatá Haná máslová 300g a Rama Classic 400g. Nejprodávanějším formátem másla je podle ČEPOS pak kostka o 250 gramech. Máslo se podle ředitele Coopu Plesníka pohybuje v běžných cenách kolem 50 korun, cenu ale snižují akce.

Větší zájem zákazníků o tradiční máslo před margaríny potvrzuje i šéf komunikace obchodů Albert Jiří Mareček. "Pozorujeme rostoucí zájem o máslo v bio kvalitě či o máslo vyrobené z jiného než kravského mléka, například kozího. Reagujeme na měnící se zvyklosti našich zákazníků a sortiment másel rozšiřujeme," uvedl Mareček. Odklon spotřebitelů od margarínu v závislosti na zvyšující se prodejní ceně pozoruje i ředitel Coopu Plesník. Naopak v diskontu Lidl nepociťují v prodejích másla a margarínu žádné výkyvy. Tomu nahrává fakt, že se cena másla stabilizovala, míní mluvčí Zuzana Holá.

Témata:  máslo potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy