Evropu zasáhne pět nejteplejších let v historii. Následky extrémních tropů budou enormní

Poslední čtyři roky byly v historii měření nejteplejší, jaké kdy meteorologové zaznamenali. Země se ale otepluje delší dobu, než po jakou se o fenoménu zvaném globální oteplování hovoří. Z uplynulých 22 let padly teplotní rekordy ve 20 případech. To nejhorší nás ale podle meteorologů teprve čeká.

Diskuse: 0

Ilustrační foto
reklama

Britská meteorologická služba Met Office spočítala, že následujících pět let překoná všechny dosavadní teplotní rekordy. Roky 2018, 2017, 2016 a 2015, které se dosud uváděly jako čtyři nejteplejší v historii, se tak posunou na páté až deváté místo.

Vyplývá to z rozsáhlé studie, na které se kromě britských meteorologů podílela i americká NASA a několik dalších meteorologických služeb a organizací. Ty společně přišly na to, že z hlediska teplotních rekordů je jinak zasažena Evropa a jinak zbytek světa.

Jako příklad uvádějí právě uplynulý rok 2018. Ten byl od počátku měření v roce 1880 čtvrtým nejteplejším v historii, v Evropě ale byl tím nejteplejším zaznamenaným rokem. Z toho vyplývá, že bez ohledu na rekordy teplota v Evropě rok od roku stoupá.

"Za posledních 22 let jsme zaznamenali 20 nejteplejších let v historii. Dlouhodobý teplotní trend je mnohem důležitější než pořadí jednotlivých let, a tento trend je vzestupný," uvedl podle televize SkyNews Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace.

Podle meteorologů ale následujících pět let všechny dosavadní teplotní rekordy překoná. Extrémní vedra se projeví především v Evropě a zasáhnou nejen Řecko, Itálii nebo Španělsko, ale i Českou republiku, která v posledních letech bojuje kromě tropů také s extrémním suchem. 

To dopadá na zemědělce a negativně se projevuje na ekonomice. Okolní státy jsou na tom ale relativně podobně. Výnosy se tenčí a vedra ničí ovoce, zeleninu i plodiny. Odborníci dokonce uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To, co je pro české zemědělce nové, už v zahraničí nese své následky. Klimatické změny ostatně přivedly v Indii v posledních 30 letech více než 60 tisíc farmářů k sebevraždě. Vyplývá to ze studie Kalifornské univerzity, uvedla dnes organizace Thomson Reuters Foundation.

Více než polovina indické populace je totiž závislá na zemědělském sektoru. Desítky tisíc farmářů se tak v posledních několika dekádách oběsily nebo vypily pesticidy kvůli nesezónním suchům a dešťům. V Česku zatím takový trend nenastal, když se ale loni na podzim začaly pěstované plodiny chovat jako na jaře, čeští zemědělci se začali obávat budoucnosti.

Enormní ztráty ale nepocítí pouze Evropa nebo Asie. Děsí se jich také Amerika, neboť díky extrémnímu počasí stoupá počet a síla klimatických katastrof. Jen loni zasáhlo Spojené státy 14 takových katastrof, jako jsou hurikány a požáry.

Národní úřad pro oceán a atmosféru spočítal, že na každou jednotlivou sanaci škod padne jen v USA více než miliarda dolarů. Například hurikány Michael a Florence dohromady způsobily škody za zhruba 50 miliard dolarů (více než bilion korun).

Svět se tímto tempem do roku 2100 od doby předindustriální éry postupně oteplí o 3 stupně Celsia, což podle odborníků tvrdě pocítí každý člověk na světě. "Důsledky dlouhodobého globálního oteplování uvidíme při pobřežních záplavách, vlnách tepla, intenzivních srážkách a změnách ekosystémů," obává se Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum, jednoho ze středisek NASA.

Diskuze: Evropu zasáhne pět nejteplejších let v historii. Následky extrémních tropů budou enormní

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky