Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.
Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně.
Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.
Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.
Témata: práce, zaměstnavatelé, zaměstnanci
Související
24. dubna 2024 12:15
21. března 2024 9:41
12. února 2024 10:31
25. ledna 2024 15:28
