Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 %. Čekal se přitom růst ani ne poloviční. 

Češi navyšují své reálné útraty za vše: potraviny, nepotravinářské zboží i pohonné hmoty. Za kosmetiku dokonce utrácejí meziročně o bezmála třicet procent.

Nárůst celkových tržeb o 6,1 % je nejvyšší od ledna 2022, tedy ještě od doby před invazí Ruska na Ukrajinu, jejíž dopady – v podobě inflace či drahých energií – dramaticky omezily možnosti Čechů utrácet.

V lednu 2022, což byl poslední měsíc s meziročně vyšším růstem tržeb maloobchodu, se však ještě projevovala nízká základna meziročního srovnání, ponížená celkem tuhými pandemickými restrikcemi ledna 2021. Toto ponížení tedy opticky zvyšovalo tržby ledna 2022. Tím přesvědčivěji je aktuální výsledek března 2024 dokladem překonání vleklé spotřebitelské recese a návratu jistého optimismu mezi spotřebitele.

Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku i podle předstihového ukazatele jejich sentimentu. V dubnu byla jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu měli čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.

Klíčovým důvodem optimismu spotřebitelů je pokles inflace na úroveň cíle České národní banky, tedy stabilizace cenového vývoje v Česku, a související pokles cen potravin a energií. To vše při setrvání míry nezaměstnanosti na nejnižší úrovni v rámci EU. Konsolidační balíček nemá na jejich finanční možnosti zjevně tak nepříznivý vliv, jak někteří – například odbory – varovali.

Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika jako celek by letos měla vykázat mírný růst, lze konstatovat, že Česko pomalu, ale jistě dokonává kýžený manévr „měkkého přistání“. Ten je přitom historicky vzácný. Krocení inflace si totiž zpravidla vyžádá hlubší recesi a citelnější vzestup míry nezaměstnanosti, tedy souhrnně „tvrdé přistání“.

Za celý letošní rok by tak tržby maloobchodu měly reálně povyrůst o 3,5 procenta a spotřeba domácností se bude podílet na ekonomickém růstu, jež převýší jedno procento.

Témata:  ekonomika komentář Peníze

Související

Aktuálně se děje

2. června 2026 14:54

Bulharsko přijalo euro, ekonomové sledují dopady na fiskální stabilitu

Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.