Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlevňování pohonných hmot v Česku končí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Zlevňování pohonných hmot v Česku končí. Řidiči se teď musí připravit na zdražování. To však zatím bude mírné. V nadcházejícím týdnu zdraží benzín, v rozsahu do 20 haléřů na litr, zatímco cena nafty bude stagnovat kolem stávající úrovně 31 korun za litr. Pod ní se cena nafty tento týden dostala poprvé od července 2021.

Na další zlevňování už pohonné hmoty nemají sílu, resp. nenahrávají mu okolnosti ve světě. Cena ropy Brent totiž v posledních dvou týdnech stoupla o více než čtyři procenta. V přepočtu do korun – tedy po zohlednění vývoje kursu koruny k dolaru – je zdražení ropy Brent ještě výraznější, když za poslední dva týdny odpovídá 6,5 procenta.

Toto zdražení čerpací stanice v ČR do svých cen ještě teprve plně promítnou, pročež právě je třeba počítat s výše uvedeným vývojem.

Nafta by měla po uvedené cenové stagnaci začít zdražovat v první polovině června. Zdražování obou druhů pohonných hmot by však od nynějška do poloviny června mělo mít mírné, celkově v rozsahu maximálně vyšších desítek haléřů na litr.

Velkou neznámou ale představuje zasedání kartelu OPEC, které se bude v neděli 4. června konat po půl roce v režimu osobního setkání. Část trhu spekuluje, že Saúdská Arábie, klíčový hybatel kartelu, bude tlačit na další redukci objemu těžby ropy. Rusko, které se jednání zúčastní též, v rámci platformy OPEC+, ovšem podle dnešních slov vicepremiéra Alexandra Novaka má nové kroky kartelu za nepravděpodobné. 

Pokud platforma OPEC+ tedy s ničím překvapivým nepřijde, lze očekávat poměrně stabilní vývoj cen i v letošní hlavní motoristické sezóně, tedy v červenci a srpnu. Tento vývoj by v takovém případě byl poznamenaný nejvýše mírným zdražováním pohonných hmot v ČR i v zemích vyhledávaných destinací dovolených.

Příkladem je Chorvatsko. Tam se letos v létě lze nejlevněji dostat vlakem nebo autobusem. Cena za takové spojení bude letos v létě pod nebo kolem úrovně 1000 korun za osobu. Cesta autem vyjde minimálně třikrát dráže. Letadlo je zpravidla ještě dražší než auto, jednosměrná letenka z Prahy do Dubrovniku začíná toto léto průměrně na úrovni kolem 4000 korun. 

Pokud člověk jede do Chorvatska sólo nebo v páru a neplánuje tam dělat žádné větší a častější výlety, tomu se zpravidla vyplatí cestovat vlakem nebo autobusem. Pokud cestuje tři až pět lidí, tedy například typická rodina s dětmi, vyplatí se nejvíce auto, zvláště pokud jsou v plánu také výlety v Chorvatsku, nejen polehávání na pláži či u hotelového bazénu.

Alternativně lze volit v takovém případě cestování letadlem spojené s půjčením auta na místě. 

Letadlo představuje hlavně časovou úsporu. Ovšem i čas jsou peníze. Kdo v Chorvatsku neplánuje žádné větší výlety a je pro něj či pro ni čas a jeho úspora důležitá, protože je pro něj či pro ni „čas drahý“ (např. podnikatelé, manažeři, obecně vytížení lidé) pro něj dává ekonomický smysl cestování letadlem. Je sice cenově dražší, ale to takový člověk „dožene“, „napracuje“, ba dokonce více než kompenzuje prací v čase, který uspoří díky tomu, že cestuje právě letecky, a ne některou z mnohem pomalejších, pozemních druhů dopravy.

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.