Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda chce zvýšit daň z nafty, což má ekonomickou logiku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.

Státu jen letos zajistí dodatečný příjem 3,6 miliardy korun, příští rok pak necelých devět miliard.

Cena velkoobchodní nafty na burze v Rotterdamu včera v přepočtu do korun poprvé po delší době klesla pod úroveň průměru let 2018 a 2018 až 2019. Tehdy byla spotřební daň z motorové nafty včetně DPH o zhruba tři koruny výše dnes. Přestože tedy velkoobchodní nafta byla v průměru dražší než nyní.

Cenu velkoobchodních paliv, zejména nafty, sráží na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře, fakt, že ruská ropa nadále ve velkém proudí na světové trhy. Přitom už od loňska docházelo v obavě, že se tak dít nebude, k mohutnému předzásobování evropského trhu.

Do EU se dokonce přes třetí země, takzvané „pračky špinavé ruské ropy“, dostává ruská motorová nafta, která je však zpracovávána v rafinériích mimo Rusko, například v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech či v Turecku nebo Indii, takže formálně jde o ne-ruskou naftu, která tudíž nepodléhá sankcím.

Témata:  nafta ekonomika daně

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:34

Zlato ztrácí lesk: Proč bezpečný přístav teď nefunguje

I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.