Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda chce zvýšit daň z nafty, což má ekonomickou logiku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.

Státu jen letos zajistí dodatečný příjem 3,6 miliardy korun, příští rok pak necelých devět miliard.

Cena velkoobchodní nafty na burze v Rotterdamu včera v přepočtu do korun poprvé po delší době klesla pod úroveň průměru let 2018 a 2018 až 2019. Tehdy byla spotřební daň z motorové nafty včetně DPH o zhruba tři koruny výše dnes. Přestože tedy velkoobchodní nafta byla v průměru dražší než nyní.

Cenu velkoobchodních paliv, zejména nafty, sráží na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře, fakt, že ruská ropa nadále ve velkém proudí na světové trhy. Přitom už od loňska docházelo v obavě, že se tak dít nebude, k mohutnému předzásobování evropského trhu.

Do EU se dokonce přes třetí země, takzvané „pračky špinavé ruské ropy“, dostává ruská motorová nafta, která je však zpracovávána v rafinériích mimo Rusko, například v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech či v Turecku nebo Indii, takže formálně jde o ne-ruskou naftu, která tudíž nepodléhá sankcím.

Témata:  nafta ekonomika daně

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.