Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda chce zvýšit daň z nafty, což má ekonomickou logiku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.

Státu jen letos zajistí dodatečný příjem 3,6 miliardy korun, příští rok pak necelých devět miliard.

Cena velkoobchodní nafty na burze v Rotterdamu včera v přepočtu do korun poprvé po delší době klesla pod úroveň průměru let 2018 a 2018 až 2019. Tehdy byla spotřební daň z motorové nafty včetně DPH o zhruba tři koruny výše dnes. Přestože tedy velkoobchodní nafta byla v průměru dražší než nyní.

Cenu velkoobchodních paliv, zejména nafty, sráží na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře, fakt, že ruská ropa nadále ve velkém proudí na světové trhy. Přitom už od loňska docházelo v obavě, že se tak dít nebude, k mohutnému předzásobování evropského trhu.

Do EU se dokonce přes třetí země, takzvané „pračky špinavé ruské ropy“, dostává ruská motorová nafta, která je však zpracovávána v rafinériích mimo Rusko, například v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech či v Turecku nebo Indii, takže formálně jde o ne-ruskou naftu, která tudíž nepodléhá sankcím.

Témata:  nafta ekonomika daně

Související

Aktuálně se děje

23. října 2025 11:37

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.