Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku začalo v prvním pololetí podnikat přes 31 tisíc živnostníků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V prvním pololetí začalo v Česku podnikat 31.250 živnostníků. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o deset procent méně. Celkový počet osob samostatně výdělečně činných přesáhl 2,13 milionu osob. Podnikatelské aktivity vyvíjí zhruba polovina z nich. Informace dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Nejvíc živnostníků, přes 4500, zahájilo v prvním pololetí podnikání ve volné živnosti výroba, obchod a služby neuvedené v příloze jedna až tři živnostenského zákona. "Mezi nejžádanější obory v první polovině letošního roku patřilo například i stravování, kadeřnické služby, maloobchod nebo příprava staveniště, což jsou současně oblasti podnikání, ve kterých došlo k vysokému počtu zrušených živností," uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Vývoj je podle ní ovlivněný koronavirovou pandemií. "Nicméně, s výjimkou stravování byl ve všech zmíněných oborech počet nových živností vyšší než počet zrušených," dodala.

Nejvyšší přírůstky vztažené ke stávající podnikatelské základně zaznamenal podle společnosti Bisnode výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd, následovaný výrobou, obchodem a službami. Naopak k největšímu relativnímu poklesu došlo v oborech spojených s financemi. Počet registrovaných podnikatelů v oblasti řízení a správy finančních trhů se snížil o 17 procent.

Témata:  Česko živnostníci podnikatelé

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.