Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku začalo v prvním pololetí podnikat přes 31 tisíc živnostníků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V prvním pololetí začalo v Česku podnikat 31.250 živnostníků. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o deset procent méně. Celkový počet osob samostatně výdělečně činných přesáhl 2,13 milionu osob. Podnikatelské aktivity vyvíjí zhruba polovina z nich. Informace dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Nejvíc živnostníků, přes 4500, zahájilo v prvním pololetí podnikání ve volné živnosti výroba, obchod a služby neuvedené v příloze jedna až tři živnostenského zákona. "Mezi nejžádanější obory v první polovině letošního roku patřilo například i stravování, kadeřnické služby, maloobchod nebo příprava staveniště, což jsou současně oblasti podnikání, ve kterých došlo k vysokému počtu zrušených živností," uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Vývoj je podle ní ovlivněný koronavirovou pandemií. "Nicméně, s výjimkou stravování byl ve všech zmíněných oborech počet nových živností vyšší než počet zrušených," dodala.

Nejvyšší přírůstky vztažené ke stávající podnikatelské základně zaznamenal podle společnosti Bisnode výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd, následovaný výrobou, obchodem a službami. Naopak k největšímu relativnímu poklesu došlo v oborech spojených s financemi. Počet registrovaných podnikatelů v oblasti řízení a správy finančních trhů se snížil o 17 procent.

Témata:  Česko,  živnostníci,  podnikatelé

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.