Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA o dva týdny odsouvají navýšení cla na čínské zboží

USA, ilustrační fotografie
USA, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spojené státy se rozhodly odložit na 15. říjen plánované navýšení cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 250 miliard USD (5,9 bilionu Kč). Na twitteru to oznámil americký prezident Donald Trump, podle nějž jde o projev "dobré vůle". Clo na část čínských výrobků mělo původně ze současných 25 procent narůst na 30 procent už 1. října.

Šéf Bílého domu uvedl, že změna plánu přichází po žádosti čínského vicepremiéra Liou Chea a důvodem rozhodnutí je "skutečnost, že Čínská lidová republika bude 1. října slavit své 70. výročí".

"Dohodli jsme se, že na znak dobré vůle přesuneme zvýšené clo na zboží v hodnotě 250 miliard dolarů..., z 1. října na 15. říjen," napsal Trump.

Na začátku října se má ve Washingtonu uskutečnit další kolo obchodních jednání mezi vysokými představiteli Číny a Spojených států. Oznámený odklad navýšení amerického cla otevírá možnost, že rozhovory proběhnou ještě před zavedením tohoto kroku, podotýká agentura Reuters.

Čína a Spojené státy na sebe vzájemně uvalují cla v rámci obchodní války, která trvá už déle než rok. Má negativní dopad na světovou ekonomiku a na finančních trzích vyvolává obavy z globální hospodářské recese. Washington se pomocí cel snaží přimět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA.

Témata:  USA Čína clo Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.