Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světové ceny potravin se v dubnu kvůli koronaviru prudce snížily

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Světové ceny potravin se v dubnu kvůli dopadům koronaviru prudce snížily. Pokles vykázaly navíc už třetí měsíc po sobě, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Poptávka zeslábla vinou omezení prodeje zaváděných ve snaze bránit dalšímu šíření viru.

Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, klesl proti předchozími měsíci o 3,4 procenta na 165,5 bodu.

Index, který měří cenu cukru, se v porovnání s březnem snížil o 14,6 procenta a je na třináctiletém minimu.

Koronavirová krize zasáhla poptávku a klesající ceny ropy také snížily zájem o cukrovou třtinu, používanou k výrobě etanolu, uvedla s odkazem na zprávu agentura Reuters.

Index cen rostlinných olejů klesl o 5,2 procenta. Zlevnil jak palmový, tak i sojový a řepkový olej.

Index mléčných výrobků se snížil o 3,6 procenta. Ceny másla a sušeného mléka zaznamenaly dokonce dvojciferný pokles.

Index cen masa klesl o 2,7 procenta. Zotavila se poptávka v Číně, ani ta ale nedokázala vyrovnat pokles dovozu do jiných částí světa.

Na rozdíl od ostatních indexů se index cen obilovin snížil pouze nepatrně. Výrazně sice vzrostly ceny pšenice a rýže, ale ceny kukuřice se prudce snížily.

Témata:  potraviny nákupy

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.