Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.

Ilustrační fotografie

Letos by Česko mělo překonat svoji předpandemickou výkonnost. Panuje naděje, že ekonomický útlum vyvolaný pandemií by mohl mít nakonec podobu písmene „V“. Na rozdíl od útlumu, který vyvolala globální finanční krize na konci nultých let a který měl v Česku nakonec méně přívětivou podobu písmene „W“. Za to, že to tentokrát může být jen „V“, ovšem vděčíme hlavně dluhu. A ten budeme splácet – už splácíme – i inflací.   

Česká ekonomika loni vzrostla o 3,3 procenta. Pozitivně překvapila. Připomeňme totiž, že ministerstvo financí v lednu 2021 prognózovalo, že přidá jen 3,1 procenta, zatímco Česká národní banka začátkem loňska předvídala růst čítající dokonce pouze 2,2 procenta. A růst 3,3 procenta se nečekal ještě ani letos v lednu.

Propad v roce 2020, minus 5,8 procenta, byl však historicky rekordní. Proto loňský růst nestačí na to, aby se ekonomika vyškrábala z propasti. Bude zapotřebí ještě letošní šplhání.  Letos růst dosáhne nejpravděpodobněji 3,6 procenta.

Loni ve čtvrtém čtvrtletí stahovaly ekonomiku dolů problémy autoprůmyslu, zejména pak takzvaný čipový hladomor. Ke konci roku se ale „úzká hrdla“ mezinárodní logistiky začala poněkud uvolňovat, což značí lepšící se vyhlídky průmyslu i exportu pro letošní rok. Spotřeba domácností také loni koncem roku táhla výkon ekonomiky výše. Češi rozpouštěli pandemické úspory. A měli kde.

Růst české ekonomiky, který překonává většinu očekávání, utvrdil bankovní radu České národní banky, aby tento týden zvýšila svoji základní sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5. Málokde ze z toho radují tolik jako v polském příhraničí.

Nákupy potravin či pohonných hmot teď totiž budou pro Čechy v Polsku tak výhodné jako nikdy. Polská vláda totiž od 1. února přechodně, na půl roku, snižuje DPH na potraviny typu chleba, masa či mléčných výrobků nebo na pohonné hmoty či hnojiva. Navíc ovšem shodou okolností koruna právě v tomto týdnu zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči polskému zlotému v historii.

DPH se v Polsku snižuje v případě potravin z pěti procent na nulu. V případě pohonných hmot jde o snížení z 23 na osm procent. Už před tímto zásahem přitom v Polsku prodávané pohonné hmoty patřily k nejlevnějším v EU. Benzín i nafta jsou v Polsku dlouhodobě nejlevnější v rámci všech zemí, s nimiž ČR sousedí.

Zmíněné lepší než očekávané údaje k výkonu české ekonomiky v roce 2021 znamenaly pro korunu pozitivní impuls. Polský zlotý tak tento týden v úterý, podobně jako v pondělí, zlevnil až pod 5,30 koruny. Tak levný v korunách předtím nikdy v historii nebyl. Znamená to, že zboží i služby prodávané, včetně tolik vyhledávaných borůvek, v Polsku Čechům zlevňují tak jako tak, i nebýt zmíněného snížení DPH. Redukce DPH samozřejmě české nákupy v Polsku dále zvýhodňuje. Poláci nižší DPH alespoň zčásti promítnou do konečných cen příslušného zboží. Vláda ve Varšavě se přechodným opatřením snaží zmírnit dopady inflace, jež je podle prosincových dat Eurostatu třetí nejrapidnější v EU.

V Polsku navíc může být pro Čechy brzy ještě o něco levněji. Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu totiž zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své lednové prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint. Polsko je totiž dovozně na Rusku více závislé než Česko nebo Maďarsko. Zároveň je měnový trh se zlotým větší než ten s korunou nebo s forintem. To ovšem vede k tomu, že jej světoví investoři využívají, pokud chtějí obecně, bez zřetelnějšího zaměření investovat do „středoevropských aktiv“ nebo „středoevropských měn“. Takoví povšechní, povrchní investoři se ovšem budou v případě závažnějšího zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu ze středoevropského regionu stahovat nejdříve a v největší míře.

Právě možná rusko-ukrajinská válka ovšem představuje klíčovou letošní hrozbu i pro českou ekonomiku. Pokud by na ní došlo, čeká ekonomika se nemusí vyškrábat z propasti ani letos. Asi by to ale nebyla naše největší starost… Byť třeba pohonné hmoty by se v případě rozpoutání války mohly v Česku prodávat až za cenu kolem 45 korun za litr, což by popandemickou hospodářskou obnovu pochopitelně ochromilo.   

Ruská invaze na Ukrajinu by ta také znemožnila dosáhnout schodku státního rozpočtu, který ministr financí Zbyněk Stanjura nyní plánuje pod úroveň 280 miliard korun. Letos v lednu vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila sice poprvé po 35 měsících přebytkově, jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek. Fialův kabinet totiž právě aspoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019.

Fakticky lednové plnění ale nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování veřejných financí. Přebytek je do značné míry jen odrazem rozpočtového provizoria, v němž vláda v prvním měsíci letošního roku hospodaří. Provizorium citelně omezilo třeba výdaje na platy pracovníků ve školství. Mezinárodní měnový fond doporučuje přehodnotit pohled na takzvané zrušení superhrubé mzdy, které představuje klíčový zdroj rekordně schodkového hospodaření státu v loňském roce. Na zrušení superhrubé mzdy však Fialova vláda nadále trvá v plné míře. Proto nelze sázet na to, že by nápravu veřejných financí viděla zrovna v opětovném navýšení daně ze mzdy. O to výrazněji ale bude muset škrtat, chce-li snížit schodek tak, jak slíbila, tedy aby splňoval příslušné maastrichtské kritérium.

Tak doufejme, že letos jediné válčení, které budeme bezprostředně řešit, bude to, komu vzít, aby byly zdravější veřejné finance.   

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky