Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová: Do roku 2025 bude stát s občany komunikovat on-line

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Česká republika bude do roku 2025 řešit veškerou agendu mezi státem a občanem plně on-line. Zavádí to zákon o právu na digitální službu. Na konferenci Digitální Česko to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

"Naší největší budoucí výzvou bude celou státní správu přesunout do on-line prostředí. Hlouběji spolupracovat se soukromým sektorem a vytvořit opravdu funkční a uživatelsky přívětivý národní digitální systém, který by umožnil našim občanům definitivně se rozloučit s frontami na úřadech," uvedla ministryně.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pandemie koronaviru přechod státní správy do digitálního prostředí urychlila. Jako příklady již fungujících on-line služeb zmínil erecepty, elektronickou dálniční známku nebo elektronické daňové přiznání. Od minulého roku také funguje možnost přihlásit se k elektronickým službám státu nebo na portál občana prostřednictvím bankovní identity.

V brzké době plánuje stát zdigitalizovat celý proces stavebního řízení, digitalizaci zdravotnictví a elektronické propojení všech resortů.

Témata:  Alena Schillerová Česko

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 16:48

IČO, Airbnb i Revolut pod lupou. Na co si dát pozor při daňové kontrole v roce 2026

Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.