Samé dobré zprávy pro Fialovu vládu. Inflace v Česku klesá nejrychleji v EU a současně nejrychleji za 22 let

To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošní druhé poloviny ledna do konce září je celková inflace v ČR pouze na úrovni 1,1 procenta, vyplývá z dat ČSÚ, tedy citelně nižší než dvouprocentní, tudíž výrazně pod úrovní inflačního cíle České národní banky.

Podle Eurostatu se letos v září ceny v Česku dokonce propadaly. Oproti srpnu klesly spotřebitelské ceny v ČR o 0,8 procenta. To je nejvýraznější tempo zlevňování v celé EU. Srovnatelné tempo zlevňování vykázalo v září již jen Nizozemsko. Ve všech dalších zemích EU buď bylo zlevňování méně výrazné, nebo docházelo ke zvyšování hladiny spotřebitelských cen.  

Zářijový pokles cen v ČR o zmíněnou 0,8 procenta je nejvýraznější meziměsíční pokles cen za celé období od září 2001, tedy za 22 let, jak dále plyne z dat Eurostatu, pokud tedy nezohledníme meziměsíční pokles (o 1,1 procenta dle Eurostatu) z loňského října, který byl ovšem výsledkem zavedení energetického úsporného tarifu a jeho metodického ošetření v podání ČSÚ. Pokles cen byl tedy loni v říjnu do značné míry umělý, neboť fakticky nenastal; platby za energie ovšem na sebe z podstatné části vzal stát, přičemž tedy spotřebitelé platili méně. Navíc jim byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jehož úhradu na sebe rovněž vzal stát.  

Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější za 22 let, měly letos v září v ČR na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií.

Nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem. Podle ČSÚ totiž zářijová meziroční inflace činila jen 6,9 procenta.

Navíc, světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s v pátek předminulý týden potvrdila Česku hodnocení bonity jeho úvěruschopnosti na stupni „AA-“. Agentura dokonce ponechala beze změny i ratingový výhled, který tudíž nadále zůstává „stabilní“. Celkové hodnocení Českého veřejného dluhu v podání Standard & Poor’s tedy zůstává neměnné už od srpna 2011.

Jedná se o další příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. Loňské pochyby byly ale dány především obavami z dopadu energetické krize na českou ekonomiku – vysoce závislou na dovozu energií z Ruska – a její veřejné finance než hrozícím, nebo snad dokonce již nastalým rozvratem veřejných financí. O něm sice hovořili například mnozí tuzemští politici, v praxi jej ale ratingové agentury nepotvrzují; nepotvrzovaly jej ani loni, tím méně letos.

Dvě další světově významné ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratings, loni sice zhoršily Česku ratingový výhled, nicméně rating samotný ponechaly bez změny. A letos už ve zhoršování výhledu nepokračují. Zmíněné nové hodnocení Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v nadcházející době už dále ani rating, ani výhled Česku zhoršovat nebudou. 

Agentura Standard & Poor’s ve stanovisku, vydaném společně se zveřejněním ratingu pozitivně hodnotí silnou finanční pozici Česka ve vztahu k zahraničí a přiměřenou úroveň veřejného zadlužení. Vskutku se tedy nepotvrzují teze o rozvratu veřejných financí. Agentura přitom ve svém hodnocení přirozeně nemohla brát naplno v potaz dopad konsolidačního balíčku, jenž byl českými poslanci schválen teprve v ten samý den, kdy rating zveřejnila. Balíček by měl dále přispět ke zlepšení stavu veřejných financí ČR, ačkoli – jak agentura podotýká – problém strukturálního rozpočtového schodku zcela nevyřeší, neboť veřejné finance zatíží zvýšené armádní a sociální výdaje. Čistý veřejný dluh by ale měl podle agentury zůstat přiměřený a do roku 2026 se stabilizovat na úrovni pod 35 procenty HDP. Ta by patřila k nejnižším v EU.

Kladně agentura hodnotí zvýšení energetické bezpečnosti Česka. Podařilo se mu podle ní snížit závislost na dovozu ruského plynu z 95 procent jeho celkových potřeb v únoru 2022 na nynější méně čtyři procenta. Česko by podle agentury mělo v letech 2024 až 2026 i díky tomu vykázat průměrný roční růst HDP čítající 2,25 procenta.

Celkově je tedy hodnocení agentury Standard & Poor’s vskutku příznivou zprávou pro Fialovu vládu. Ta má totiž nyní k dispozici mezinárodně přijímaný „štempl“ na to, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance; jejich stav by se naopak měl i díky její činnosti, zejména prosazenému balíčku, dále zlepšovat. A další zlepšení pak přinese ono již několik měsíců probíhající zásadní krocení inflace.

Témata:  ekonomika,  Petr Fiala (ODS),  vláda