Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ropa je nejlevnější za poslední rok a půl

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Tomáše Volfa: Cena ropy se dnes dostala na hranici 72,30 USD/barel a je tak nejlevnější od prosince roku 2021. Domácí čerpací stanice nejspíš zatím reagovat nebudou.

O stejnou hranici se ropa „opřela“ už letos v březnu, ale nakonec se vrátila cena opět vzhůru. Větší atak 70dolarové hladiny by mohl přijít teď.

Ropa klesá zejména ze dvou důvodů. Rizika klesají nebo spíše nerostou tak, jak se trhy ještě před pár měsíci domnívaly. Ukrajinská ofenzíva nemá takovou dynamiku, aby to vyvolalo nejistotu na trzích. Je možné, že hlavní fáze ještě nezačala, stejně jako je možné, že už dávno probíhá. V každém případě žádný poptávkový šok se nekoná, a tak cena ropy klesá.

Dalším důvodem je pomalejší zotavování hlavních ekonomik. Německo, Čína, USA, EU, Japonsko, to jsou země, které zatím nerostou tak rychle, jak se očekávalo.

Pro výraznější zlevnění pohonných hmot pro české řidiče je třeba, aby ropa prolomila hranici 70 USD/barel. V takovém případě by se mohla cena nafty přiblížit magické hranici 30 korun za litr. Benzín by zamířil ke 35 Kč/l. Tento scénář však není příliš pravděpodobný ani dlouhodobě udržitelný, protože při větším pádu cen ropy by došlo k opětovnému omezení těžby, a tedy k návratu ceny na vyšší hodnoty.

Témata:  komentář ropa

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.