Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ropa dnes zdražila na maximum od roku 2014, hrozí růst cen benzínu v ČR ke 40 korunám za litr

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, dnes ráno vystoupala nejvýše od roku 2014, když se barel prodával i za více než 88 dolarů. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech. Povstalce podporuje Írán, takže situace zvyšuje napětí v celém blízkovýchodním regionu. Spojené arabské emiráty patří ke klíčovým světovým vývozcům ropy.

Útok povstalců, který zapříčinil smrtící exploze a zažehl požár na letišti v Abú Dhabí a v přilehlé průmyslové čtvrti, představuje jeden z největších svého druhu, k nimž kdy na půdě Emirátů došlo. Vyžádal si tři oběti.

Spojené arabské emiráty jsou třetím největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC. Nejde však jen o ropné dodávky z Emirátů. Útok může „dát k ledu“ jednání mezi Teheránem a Washingtonem ohledně resuscitace jaderné úmluvy z roku 2015. Obchodníci s ropou sázeli ve velkém na to, že k obnově úmluvy dojde, což následně, již letos, na světový trh vrátí nyní sankcionovanou íránskou ropu. To by světové ceny ropy stlačilo. Nyní je tento scénář v ohrožení, neboť Teherán jemenské povstalce podporuje dlouhodobě a soustavně a těžko ze sebe sejme spoluodpovědnost.

Jemenští povstalci uvedli, že se zaměřili také na letiště v jiném emirátu, v Dubaji, avšak odtamtud žádný útok hlášený není. V současné době probíhá v Dubaji celosvětově sledovaný veletrh Expo 2020.

Vojska Spojených arabských emirátů bojovala v Jemenu v plné intenzitě mezi lety 2015 a 2019, kdy se začala stahovat. Koalice devíti zemí vedených Saúdskou Arábií, včetně právě Emirátů, provedla invazi do Jemenu v březnu 2015 poté, co byl zmíněnými tamními povstalci sesazen prezident země.

Trvalejším důvodem rostoucích cen ropy je celosvětové odeznívání pandemie a skutečnost, že nová varianta covidu, omikron, zatím nepáchá takové ekonomické škody, jak se mnozí obávali. Obchodníci s ropu tak vyhlížejí další růst poptávky po ní, který bude souviset s obnovováním světové přepravy či turistického ruchu, včetně letecké dopravy. To vše v podmínkách poměrně slabé nabídky ropy.

Nabídku ropy na světovém trhu zásadně oslabuje Rusko, které v příštích šesti měsících nakonec uskuteční nejspíše jen poloviční nárůst své produkce ropy v porovnání s navýšením, na němž se „na papíře“ dohodlo s kartelem OPEC a dalšími tradičními těžaři. Problémy s navyšováním těžby mají i mnohé další z těžařských zemí kartelu a jeho spojenců. Důvodem je dlouhotrvající nejistota spojená s vývojem pandemie a související podinvestování těžebních kapacit. Podinvestování nastává i v důsledku rostoucího tlaku na rozvoj zelených zdrojů, mezi něž ropa samozřejmě nepatří.

Cena ropy Brent se tak podle americké banky Goldman Sachs může vyhoupnout letos ve třetím čtvrtletí nad úroveň 100 dolarů za barel. Podle jiných prognóz mezinárodních finančních institucí se tak může stát již v prvním letošním čtvrtletí. Nelze tedy vyloučit, že pohonné hmoty v ČR začnou opět výrazněji zdražovat, a to až k úrovni 40 korun za jeden litr benzínu již v nadcházejících měsících.

Témata:  ropa komentář

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

10. listopadu 2025 11:50

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.