Pražané už mají dvě třetiny plynu z Norska, ruské dodávky se daří z podstatné míry nahrazovat

Před týdnem přitom Pacovský ještě uváděl, že norského plynu jsou v pražských odběrných místech „nižší desítky procent“ (viz rozhovor pro TV Nova zde). Podíl norského plynu tedy narůstá den ode dne. 

Celkově se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily pod odstavení Nord Streamu 1 jen o necelých 40 procent. Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko, zejména právě z Norska. Z jiné sousední země než z Německa přitom Česko nyní plyn nepřejímá.

V prvním týdnu po odstavení Nord Streamu 1, od 31. srpna do 6. září, přiteklo do české plynovodní sítě z té německé v čistém vyjádření v průměru 184 gigawatthodin plynu denně. V posledních sedmi dnech, kdy ještě tekl plyn Nord Streamem 1, tedy od 24. do 30. srpna, to přitom bylo 294 gigawatthodin (data viz zde). Pokles odpovídá 37,5 procenta.

Do Česka nyní proudí plyn skrze dvě hraniční předávací stanice, obě jsou právě na hranici s Německem v Krušných horách. První v Hoře svaté Kateřiny, druhá pak představuje německé zakončení plynovodu EUGAL (data viz zde). EUGAL je plynovod paralelní k plynovodu OPAL, jímž až do 30. srpna proudil do Česka právě ruský plyn z Nord Streamu 1. Nyní však plynovodem OPAL do Česka žádný plyn nepřitéká. Česko je tek zcela odříznuté od ruského plynu, avšak ani tak přítok plynu ze zahraničí zdaleka neklesá na nulu. Česku se daří ruské dodávky z podstatné míry nahrazovat.

Dalšími hraničními předávacími stanicemi už pak plyn z Česka buď odtéká, což je případ Lanžhotu na hranicích se Slovenskem a Waidhausu na jihozápadní části hranice s Německem, nebo jimi žádný plyn neteče.

Témata:  zemní plyn,  Praha,  komentář