Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poptávka po zlatě je nejslabší za 11 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla dnes Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla.

Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty. Poptávka po zlatě jako investici tak vzrostla o 21 procent, z toho poptávka po zlatých cihlách a mincích o 49 procent a nákupy burzovně obchodovaných fondů ETF o pět procent. Zájem fondů o zlato ale proti předchozímu čtvrtletí prudce klesl. To přispělo ke snížení ceny zlata zhruba na 1900 dolarů za troyskou unci z 2072,5 dolaru v srpnu.

Centrální banky ve třetím čtvrtletí v čistém vyjádření prodaly 12,1 tuny zlata, před rokem naopak 141,9 tuny kovu nakoupily. Nejvíce k prodeji přispěly centrální banky Uzbekistánu a Turecka, čtvrtletní prodej ale poprvé za 13 let vykázala i ruská centrální banka. Nákup zlata centrálními bankami v posledních letech byl naopak pro zlato oporou.

Finanční ústav Citigroup minulý měsíc předpověděl, že poptávka od centrálních bank se znovu zotaví příští rok. V letech 2018 a 2019 byly nákupy centrálních bank téměř rekordní, upozornila agentura Bloomberg.

Podle analytičky WGC Louise Streetové není překvapivé, když za současné hospodářské situace banky sahají do svých zlatých rezerv. Téměř veškerý prodej podle ní pocházel od bank, které nakupují z domácích zdrojů, a využily tak výhody vysokých cen zlata v době, kdy jsou státní rozpočty jejich zemí napjaté.

Za devět měsíců letošního roku se poptávka po zlatě snížila o deset procent na 2972,1 tuny a byla rovněž nejnižší nejméně od roku 2009. WGC očekává, že poptávka po špercích v Číně a v Indii v posledním čtvrtletí opět poroste a centrální banky by mohly začít znovu nakupovat. Pokračující ekonomická nejistota, nízké úrokové sazby a vládní stimulační opatření způsobí, že hnací silou trhu zůstanou investoři, uvedla agentura Reuters.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.