Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poptávka po zlatě je nejslabší za 11 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla dnes Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla.

Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty. Poptávka po zlatě jako investici tak vzrostla o 21 procent, z toho poptávka po zlatých cihlách a mincích o 49 procent a nákupy burzovně obchodovaných fondů ETF o pět procent. Zájem fondů o zlato ale proti předchozímu čtvrtletí prudce klesl. To přispělo ke snížení ceny zlata zhruba na 1900 dolarů za troyskou unci z 2072,5 dolaru v srpnu.

Centrální banky ve třetím čtvrtletí v čistém vyjádření prodaly 12,1 tuny zlata, před rokem naopak 141,9 tuny kovu nakoupily. Nejvíce k prodeji přispěly centrální banky Uzbekistánu a Turecka, čtvrtletní prodej ale poprvé za 13 let vykázala i ruská centrální banka. Nákup zlata centrálními bankami v posledních letech byl naopak pro zlato oporou.

Finanční ústav Citigroup minulý měsíc předpověděl, že poptávka od centrálních bank se znovu zotaví příští rok. V letech 2018 a 2019 byly nákupy centrálních bank téměř rekordní, upozornila agentura Bloomberg.

Podle analytičky WGC Louise Streetové není překvapivé, když za současné hospodářské situace banky sahají do svých zlatých rezerv. Téměř veškerý prodej podle ní pocházel od bank, které nakupují z domácích zdrojů, a využily tak výhody vysokých cen zlata v době, kdy jsou státní rozpočty jejich zemí napjaté.

Za devět měsíců letošního roku se poptávka po zlatě snížila o deset procent na 2972,1 tuny a byla rovněž nejnižší nejméně od roku 2009. WGC očekává, že poptávka po špercích v Číně a v Indii v posledním čtvrtletí opět poroste a centrální banky by mohly začít znovu nakupovat. Pokračující ekonomická nejistota, nízké úrokové sazby a vládní stimulační opatření způsobí, že hnací silou trhu zůstanou investoři, uvedla agentura Reuters.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 16:17

Spropitné bez daní a odvodů může stát připravit o 7 miliard ročně

Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.