Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poptávka po zlatě je nejslabší za 11 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla dnes Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla.

Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty. Poptávka po zlatě jako investici tak vzrostla o 21 procent, z toho poptávka po zlatých cihlách a mincích o 49 procent a nákupy burzovně obchodovaných fondů ETF o pět procent. Zájem fondů o zlato ale proti předchozímu čtvrtletí prudce klesl. To přispělo ke snížení ceny zlata zhruba na 1900 dolarů za troyskou unci z 2072,5 dolaru v srpnu.

Centrální banky ve třetím čtvrtletí v čistém vyjádření prodaly 12,1 tuny zlata, před rokem naopak 141,9 tuny kovu nakoupily. Nejvíce k prodeji přispěly centrální banky Uzbekistánu a Turecka, čtvrtletní prodej ale poprvé za 13 let vykázala i ruská centrální banka. Nákup zlata centrálními bankami v posledních letech byl naopak pro zlato oporou.

Finanční ústav Citigroup minulý měsíc předpověděl, že poptávka od centrálních bank se znovu zotaví příští rok. V letech 2018 a 2019 byly nákupy centrálních bank téměř rekordní, upozornila agentura Bloomberg.

Podle analytičky WGC Louise Streetové není překvapivé, když za současné hospodářské situace banky sahají do svých zlatých rezerv. Téměř veškerý prodej podle ní pocházel od bank, které nakupují z domácích zdrojů, a využily tak výhody vysokých cen zlata v době, kdy jsou státní rozpočty jejich zemí napjaté.

Za devět měsíců letošního roku se poptávka po zlatě snížila o deset procent na 2972,1 tuny a byla rovněž nejnižší nejméně od roku 2009. WGC očekává, že poptávka po špercích v Číně a v Indii v posledním čtvrtletí opět poroste a centrální banky by mohly začít znovu nakupovat. Pokračující ekonomická nejistota, nízké úrokové sazby a vládní stimulační opatření způsobí, že hnací silou trhu zůstanou investoři, uvedla agentura Reuters.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

7. ledna 2026 11:54

Ekonomická prognóza: Hypotéky, reality a pojištění v roce 2026

Zájem o hypotéky zůstane i v roce 2026 nadprůměrný, přestože loňský rekordní rok zřejmě překonán nebude. Pokles sazeb bude jen mírný a ceny nemovitostí v atraktivních lokalitách budou růst.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin i nafta zdraží, chladná Evropa zvyšuje tlak na ceny

Průměrná cena benzinu v ČR proti předchozímu týdnu opět mírně klesla, u nafty se nezměnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u tuzemských čerpacích stanic prodává v průměru za 32,93 Kč, před týdnem byl o pět haléřů dražší. Cena nafty stagnovala na průměrných 32,19 Kč za litr.