Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku prudce zlevňují, stále jsou však dražší než v Itálii či Francii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu citelně klesla. Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 41,54 koruny za litr, tedy o 51 haléřů na litr levněji než před týdnem. Nafta zlevnila dokonce o 1,43 koruny na litr, a to ze 46,18 na 44,75 koruny za litr. Benzín i nafta jsou nyní nejlevnější za poslední více než měsíc.

V příštích sedmi dnech budou pohonné hmoty nadále zlevňovat, zejména pak nafta. Benzín zlevní o 40 haléřů na litr, nafta o zhruba korunu na litr. Hlavně právě v případě nafty se projevuje nejen pokles cen ropy na světových trzích a ceny daného paliva na surovinové burze v Rotterdamu, ale také skutečnost, že si tuzemští čerpadláři nyní „vyfukují“ přemrštěné marže. Dochází tak také ke sbližování ceny benzínu a nafty. Rozdíl mezi cenou nafty a benzínu je nyní pouze zhruba 3,20 koruny na litr, přičemž se pohyboval i kolem pěti korun. Rozdíl plyne i z objektivního důvodu tísně na evropském trhu především s dieselovým palivem. Ta je způsobena blížícím se embargem EU na dovoz ruské ropy, resp. ropných produktů, které začne platit 5. prosince 2022, resp. 5. února 2023.    

Přesto nyní dochází k poklesu cen velkoobchodně prodávaných paliv. Nafta zlevnila na burze v Rotterdamu od začátku listopadu v korunovém vyjádření o 8,5 procenta. Ropa Brent je pak na světových trzích od počátku měsíce levnější v korunovém vyjádření o přibližně sedm procent. Dovozní ceny ropy i ropných produktů pomáhá stlačovat pokračující intervence České národní banky za silnější korunu. ČNB v jejím rámci již ze svých devizových rezerv vydala od poloviny letošního května v přepočtu kolem 800 miliard korun.

Cena ropy i ropných produktů klesá navzdory blížícím se embargům z důvodu zhoršujícího se makroekonomického výhledu v řadě zemí světa. Zhoršení způsobuje zejména destrukce poptávky, jejímž důvodem je v prvé řadě energetická drahota. Ta nutí firmy a podniky omezovat produkci, zároveň snižuje kupní sílu obyvatelstva. Oboje se ve výhledu projevuje relativně nižší poptávkou po ropě a palivech, což vytváří tlak na pokles jejich nynější ceny. Ceny stlačuje také politika nulové tolerance covidu v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy, a pokračující válka na Ukrajině, která představuje významnou geopolitickou nejistotu.

Ceny benzínu i nafty jsou v Česku momentálně mírně pod průměrem zemí EU, vyplývá z dat Evropské komise. Cena benzínu je v Česku srovnatelná s cenami na Slovensku a v Rakousku. Benzín je v ČR ovšem netradičně dražší než v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Chorvatsko. Celkem ve třinácti zemích EU je nyní benzín levnější než v ČR. Ve třinácti zemích EU je pak dražší než v ČR. Nafta je levnější ve dvanácti zemích EU a dražší ve čtrnácti. Cena nafty v ČR je srovnatelná s cenami téhož paliva na Slovensku nebo v Litvě. Nafta je momentálně levnější než v ČR v Itálii nebo Francii, což je neobvyklé. Tento stav je dán daňovými úlevami uvedených zemí, které zavedly za účelem zmírnění dopadů energetické drahoty.

Témata:  komentář pohonné hmoty

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.