Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zdražily

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden mírně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,77 koruny, před týdnem byl o tři haléře levnější. Nafta je dražší o dva haléře, ve středu stála v průměru 27,08 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků je důvodem růst ceny ropy na světových trzích. Předpokládají, že růst cen pohonných hmot v ČR bude pokračovat i nadále.

"V nejbližším týdnu předpokládáme další mírný růst cen pohonných hmot o deset až 15 haléřů. Zdražování o několik desítek haléřů bude pokračovat i v první polovině prosince. Důvodem je růst cen ropy Brent na 48 dolarů za barel, což je nejvyšší cena od počátku března. Cenu tlačí vzhůru informace o snížení zásob a také optimismus ohledně budoucí spotřeby energetických surovin. Růst cen je tlumen posilováním české koruny vůči americkému dolaru," řekl dnes ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

V dolarech se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím levnější mohou být benzin a nafta u čerpacích stanic v ČR. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že vzpruhu cenám ropy poskytuje především vyhlídka na brzký příchod koronavirové vakcíny.

"V poslední době společnosti Pfizer a Moderna oznámily, že testují látky s účinností zhruba 95 procent. Nadějnou látku vyvíjí také společnost AstraZeneca. Trhy s ropou živí naděje, že by po plošnější aplikaci plně účinné vakcíny nastalo poměrně rychlé oživení například světové letecké dopravy nebo globálního turistického ruchu. Třeba v Číně je nyní intenzita leteckého provozu už na 90 procentech obvyklé úrovně. Letos mezinárodní turistický ruch poklesne podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o 80 procent," řekl Kovanda.

Podle analytika společnosti Purple Trading Štěpána Hájka se naopak růst ceny ropy na světových trzích odráží především od pozitivního sentimentu na finančních trzích, který podpořily hlavně zprávy o předání moci nově zvolenému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. "To není tak silný fundamentální základ pro dlouhodobější růst a během prosince tak můžeme očekávat zpomalení, nebo mírný pokles ceny," uvedl.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 27,30 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 26,62 koruny za litr. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,58 koruny. Naftu tam řidiči tankují za 28,28 koruny za litr.

Ve srovnání s cenami paliv před rokem je benzin o 4,41 koruny na litru levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 4,67 Kč na litru více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 25. listopadu 2020 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,77 27,08 Praha 28,58 28,28 Středočeský 28,25 27,59 Jihočeský 27,52 26,89 Plzeňský 27,50 26,82 Karlovarský 27,57 26,80 Ústecký 27,30 26,62 Liberecký 27,74 26,99 Královéhradecký 27,56 26,71 Pardubický 27,76 26,99 Vysočina 28,12 27,53 Jihomoravský 27,96 27,20 Olomoucký 27,99 27,26 Zlínský 27,35 26,63 Moravskoslezský 27,60 26,83

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.