Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paprika už vyjde i na 200 korun za kilogram, je na pětinásobku ceny z léta 2018. Zdražují i okurky, rajčata či cibule

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Zemědělští producenti citelně zvyšují cenu zeleniny. Během března došlo k nárůstu jejich cen zeleniny o takřka pětinu, přesněji o 18 procent, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. Z roku na rok byly v březnu ceny zeleniny výše o 17,2 procenta.

Symbolem nynějšího zdražování zeleniny se stala paprika. Ta se v některých řetězcích prodává třeba i za 140 korun za kilogram, někde ale šplhá až ke 200 korunám za kilogram. Přitom třeba v létě 2018 se paprika prodávala za zhruba 40 korun za kilogram.  

Příčinou drahé papriky je zejména ten fakt, že se nyní prodává výhradně skleníková produkce z dovozu. České papriky se na trh dostanou převážně až ve druhé polovině léta, což s sebou přinese tlak na pokles cen.  

Kromě paprik zdražují také okurky, rajčata, cibule i mrkev. V dalších měsících by ale mělo dojít ke zlevnění, jako u papriky. Letošní chladné jaro není pro pěstitele takovou pohromou, jakou bylo loňské extrémně suché jaro. Letošní sklizeň zeleniny by tak neměla být slabší než ta loňská, což právě přinese tlak na pokles cen.  

Dlouhodobě však i tak ceny zeleniny narůstají. To mimochodem vede ke zdražování chatek i podnájmů v zahrádkářských koloniích. Lidé pěstováním zeleniny na „vlastním“ pozemku zkrátka ušetří více a více, což je jeden z důvodu růstu atraktivity zahrádkářských kolonií. Například v kolonii v Praze Na Balkáně tak dnes zahrádkářská chatka bez pozemku vyjde na takřka milion korun.  

Témata:  Zelenina

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.