Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ojetiny v Česku zdraží o 30 procent. Ukrajinci je po celé střední Evropě masově skupují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou jsou v těchto dnech plné kolon, v nichž jsou v nebývalé míře zastoupeny kamiony a nákladní vozy určené pro převoz osobních aut. Kolony jsou někdy tak dlouhé, jak tomu za celou dobu ukrajinské války nebylo. V pátek před víkendem se například na hraničním přechodu Medyka utvořila až 12kilometrová kolona.

V předlouhé frontě stojí kamiony, vozy s humanitární pomocí, ale většinu z aut představují právě nákladní vozy umožňující přepravu více osobních aut. Naplno se totiž rozjel obchod s ojetými vozy. Ukrajinci si je masově vozí do vlasti. Pořizují je zejména v Polsku, neboť tam před válkou prchlo suverénně nejvíce Ukrajinců.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem tohoto měsíce v rámci válečného stanného práva rozhodl zrušit jak spotřební daň, tak i clo na dovoz vozu pro osobní účely, přičemž zrušil také příslušnou daň z přidané hodnoty. Opatření se týká jak zcela nových, tak ojetých vozů.

V běžných časech, v době bez válečného stanného práva, musí Ukrajinec při dovozu auta do vlasti zaplatit spotřební daň a desetiprocentní dovozní clo. Navíc z takto navýšené ceny vozu platí ještě dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty. Pokud tedy zakoupí ojetinu třeba v Česku za 80 tisíc korun, pořizovací náklady se kvůli daním a clu, čítajícím dohromady třeba až 65 tisíc korun, vyhoupnou až na zhruba 145 tisíc korun.

V současné době ale Ukrajinci zaplatí prakticky jen cenu samotného vozu, tedy oněch 80 tisíc korun. To řadu z nich motivuje k tomu, aby masově nakupovali zejména ojeté vozy třeba v Německu nebo v Polsku a ty si poté vozili či nechávali dovážet do vlasti. Rozjel se tedy také příslušný přeshraniční obchod. Ukrajinci totiž chtějí využít příležitosti, kterou poskytuje válečné stanné právo, protože po jeho ukončení se platnost dovozního cla a zmíněných daní zase obnoví.

Ukrajinci tak v současnosti „luxují“ trh s ojetinami, například německý, z nějž čerpají také třeba Češi. To představuje další tlak na růst cen ojetin v Česku.

Přitom v prvním čtvrtletí letošního roku ubylo meziročně ze středoevropské nabídky 9 500 zánovních ojetin do čtyř let stáří a 50 000 najetých kilometrů. Největší propad o 6 000 aut je v Polsku (25 448 aut), 3 300 jich ubylo v Česku (20 363 aut), pouze na Slovensku zůstala nabídka prakticky na stejné úrovni (6 739 aut).

Ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím vzrostla mediánová cena zánovních aut v tuzemsku o 136 000 korun (26,2 procenta) na letošních 655 000 korun, v Polsku o 27 306 PLN (32,4 procenta) na letošních 111 506 PLN (585 680 CZK) a na Slovensku o 4 010 EUR (18,7 procenta) na současných 25 500 EUR (622 733).

Tyto uvedené trhy nyní tedy budou vysávat také právě Ukrajinci. Lze předpokládat, že i proto zánovní ojetiny v Česku zdraží v příštích dvanácti měsících o dalších minimálně zhruba 30 procent.

Témata:  auta,  komentář,  Ukrajina

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.