Nový stavební zákon jako bramboračka. Proč si myslíme, že část zákona bude účinná až později

Komentář Jakuba Glety ke změnám stavebního zákona: Co znamená nový stavební zákon pro developery menších až středně velkých projektů? Podívejte se, co vše nová právní úprava od 1. července letošního roku změní, co bude ku prospěchu, a co naopak zatím pokulhává nebo nebylo vyřešeno vůbec. Řada brzd a omezení pro rozvoj stavebnictví v Česku bohužel nadále zůstává. A některé oblasti jsou dokonce natolik problematické, že je namístě očekávat, že kvůli nim bude účinnost části zákona odložena.

Ilustrační fotografie
reklama

České stavebnictví potřebovalo nový stavební zákon jako sůl. O tom není pochyb. Stavebníky dnes trápí zejména neúměrná složitost a délka povolování. Počet razítek, která je třeba získat, se u složitějších projektů snadno dostane až do řádu středních desítek. Okruh účastníků je tak široký, že se může vyjadřovat a odvolávat (a tím zdržovat povolení) v podstatě každý. Výsledkem je, že příprava některých komplikovanějších nebo exponovaných projektů se klidně protáhne až na 5 či 10 let. V délce stavebního řízení se Česko dlouhodobě pohybuje kolem 160. místa na světě (dle žebříčku WB Doing Business).

V praxi vidíme, že i realizace malých projektů, které zahrnují jen několik rodinných domů, příjezdovou komunikaci a nezbytnou infrastrukturu, trvá někdy až dva roky. To má pak za následek významné prodražení celého projektu.

Stavební řízení je dnes zásadním způsobem roztříštěné. Každý dotčený orgán nebo úřad se vyjadřuje jen k jedné partikulární věci, chybí komplexní pohled na záměr a jeho dopady. Úředník se bojí rozhodnout a úřady si mnohdy posílají podklady mezi sebou tam a zpět.

Stavebníci také nezřídka narážejí u lokálních stavebních úřadů v obcích, které nechtějí povolovat (nebo dokonce záměrně zdržují) některé stavby. Obec například nechce, aby přes její katastr vedl nový obchvat sousedního města, a byť úředníci stavebního úřadu jsou představiteli státní správy, a ne samosprávy, tak málokdo chce, aby si pak na něho „v jeho“ obci ukazovali prstem, že to byl on, kdo stavbu povolil.

Už jen z několika uvedených důvodů plyne, že novelizace stavebního práva je u nás nutností. Ministerstvo pro místní rozvoj deklarovalo hlavní cíle nového stavebního zákona jako:

  • Zrychlení řízení.
  • Zjednodušení řízení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (samotná hlavní stavba vs. vodoprávní řízení jako kanalizace a ČOV vs. dopravní řešení).
  • Koncentrace a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření.
  • Digitalizace výkonu státní správy v oblasti stavebního řízení a územního plánování – konec shánění papírů, vše prostřednictvím
  • Portálu stavebníka a v elektronickém správním spisu. Stavebník podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s DOSS.

Co se (zdá se) povedlo

Zjednodušení řízení. Napříště bude jen jedno povolení záměru s jedněmi pravidly místo mnoha různých typů povolení dle stávající úpravy, každého s odlišnými procesními detaily.

Digitalizace. Je tu ale jedno ALE! Zavedení Portálu stavebníka zcela určitě přinese významné ulehčení naší práce a zpřehlední projektovou přípravu. Na druhou stranu, systém zatím neexistuje ani v beta verzi a jeho spuštění je v nedohlednu (viz dále).

Co se nepovedlo

Integrace a koncentrace procesu povolení. Nahrazení podkladových aktů (vyjádření, závazná stanoviska) kompetencí stavebních úřadů v rámci integrace rozhodovacích procesů nebylo dosaženo, stále je potřeba k žádosti o povolení záměru dokládat četná vyjádření a stanoviska – zejména pak nově zavedené tzv. JES (jednotné environmentální stanovisko dle zák. č. 148/2023 Sb.).

A HLAVNĚ: Digitalizace. Zcela zatím chybí systém, který bude spravovat tzv. Portál stavebníka, kde bude veden celý elektronický správní spis a projektová dokumentace. Jeho přípravu provázelo mnoho kontroverzních kroků, naposledy když ÚOHS zrušil vypsaný tendr na dodavatele informačního systému, aby následně ministr Bartoš sáhl k nouzovému řešení a zadal alespoň základ systému zakázkou bez soutěže. V tuto chvíli je tedy ve hvězdách, zda se 1. července skutečně něco spustí (a zda to vůbec bude po spuštění fungovat – viz nedávná blamáž ministerstva školství s digitálními přihláškami na střední školy).

My tomu v BO! Development nevěříme a očekáváme odklad účinnosti této části zákona minimálně na 1. leden 2025, spíše však až o rok. Příznačné pro naše prostředí je, že digitalizace výkonu státní správy ve stavebnictví měla být vlajkovou lodí celého zákona...

V řadě ohledů se bohužel z nového stavebního zákona opět stala klasická „bramboračka“. Na podzim 2019 předložil mezirezortní expertní tým do připomínkového řízení návrh zákona o 171 paragrafech. K návrhu se sešlo přes 5 000 připomínek a díky mnoha kompromisům nakonec dnes účinné znění zákona obsahuje paragrafů 335, tj. přesně dvojnásobek. Kvůli jeho složitosti a s tím související nepřipravenosti státní správy pak musela být jeho účinnost odložena již jednou a jak zmiňujeme výše, bude zřejmě odložena znovu.

Zákon má tedy poměrně značné mouchy, na druhou stranu při relativně rychlém zvládnutí porodních bolestí by mohl přípravu menších až středně velkých projektů skutečně urychlit.

Naše společnost BO! Development nabízí služby projektové přípravy a developmentu na klíč. Máte-li zastavitelné pozemky nebo třeba činžovní domy k rekonstrukci a nevíte si rady, jak proces povolení uchopit, neváhejte se na nás obrátit. Náš tým zkušených odborníků vám poradí a navrhne optimální postup.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky