Senátoři zamítli nový stavební zákon

Senát dnes jednomyslně zamítl návrh nového stavebního zákona. Senátorům na něm vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Obávali se také, že v případě schválení této změny se zpomalí stavební řízení. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a stálá komise pro rozvoj venkova. Na plénu dnes proti přijetí hlasovalo všech 65 přítomných senátorů. Stejně tak Senát zamítl i změnový zákon, který má upravit šest desítek souvisejících norem.

Ilustrační fotografie
reklama

Zákon se nyní vrací do Sněmovny. Pro jeho prosazení bude zapotřebí nejméně 101 poslanců. Není jisté, zda se předkladatelům podaří tuto většinu získat. Při červnovém sněmovním schvalování zákon prošel jen hlasy ANO, SPD a tří sociálních demokratů.

Nový stavební zákon se připravuje několik let. Vláda si od něj slibuje hlavně rychlejší stavební řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve uvedla, že bude hledat podporu ve Sněmovně i u poslanců KSČM, kteří při předchozím schvalování zákon nepodpořili.

Komunistům ve Sněmovně vadilo hlavně to, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti nemusely mít okna. Ani ministerstvo s tímto návrhem nesouhlasilo a nyní podle svého středečního vyjádření hledá způsob, jak tyto parametry pro obytné místnosti zachovat.

Ve Sněmovně proti původnímu vládnímu návrhu nakonec zvítězila verze, kdy se stavební úřady přesunou pod stát a vznikne Nejvyšší stavební úřad s krajskými stavebními úřady a jejich územními pracovišti. Pod obcemi by už stavební úřady nezůstaly. To ve Sněmovně kritizovala opozice. Také senátoři to označovali za demontáž spojeného modelu veřejné správy.

Výhrady měli senátoři napříč stranami. Již dopoledne na společné tiskové konferenci senátorské kluby včetně vládních ANO a ČSSD oznámily své negativní stanovisko, protože vznik centrálního stavebního úřadu podle nich vzdaluje stavební řízení od měst a obcí. Varianta přepracovat normu je podle předsedů klubů nereálná vzhledem k tomu, že by znamenala i přepracování obsáhlého souboru souvisejících norem.

"Správné místo, kam by měl ten zákon směřovat, je odpadkový koš,“ prohlásil Ladislav Kos (SEN21 a Piráti). Řekl mimo jiné, že každý si v zákoně najde pro něj nepřijatelné pasáže, zatímco nadšeni jsou z něj pouze velcí developeři. "Dojde k centralizaci státní správy což považuji za negativní,“ řekl zpravodaj Jaroslav Větrovský (PROREGION). Zásadní výhradu měl k tomu, že návrh vytrhává jeden segment veřejné správy ze spojeného modelu veřejné správy. Podle Anny Hubáčkové (KDU-ČSL a nezávislí) není změna dostatečně prodiskutována. Senátorka kritizovala například to, že návrh neprošel připomínkovým řízením.

"Naším cílem není vyvolat válku s obcemi,“ ujistila ministryně Dostálová. Znovu argumentovala například tím, že úřednicí si budou moci vypomáhat, že už by se nemělo stávat, že třeba na dvoučlenném úřadu jeden z úředníků onemocní, druhý odjede na dovolenou a úřad nefunguje. Argumentovala i tím, že státní úředník bude rozhodovat podle stejných zákonů jako úředník obce.

Zpravodaj stálé komise pro rozvoj venkova Petr Štěpánek (STAN) kritizoval mimo jiné integraci dotčených orgánů do stavebního úřadu s tím, že veřejný zájem ustoupil zájmům stavebníků. Senátor Petr Vícha (PROREGION) uvedl, že stát by mohl urychlit stavební řízení tím, že by jeho vlastní instituce postupovaly rychleji například při vydávání stanovisek. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů.

Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Nebude podle něj nutné budovat nový úřad na zelené louce nebo nabírat nové úředníky. Také podle MMR posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláštně složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky