Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost zůstává nízko. Maláčová by však mohla upustit od neprofesionální praxe zveřejňování míry nezaměstnanosti na svém twitteru

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 4,2 procenta, jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém twitteru. Opakované zveřejňování takto zásadního, potenciálně kurzotvorného údaje „polooficiálně“, na twitterovém účtu ministryně, nesvědčí o nejvyšší možné míře profesionality resortu.

Potěšující je tak alespoň samotný údaj, který překonal očekávání části analytiků, kteří počítali s tím, že míra nezaměstnanosti setrvá v březnu na únorové úrovni 4,3 procenta.  

Ministryně Maláčová neopomněla připomenout, že příznivý vývoj míry nezaměstnanosti je dílem společného působení programů Antivirus a aktivní politiky zaměstnanosti. Programy Antivirus, uplatňované od loňského jara, skutečně zásadně přispěly a přispívají dosud k udržení nízké míry nezaměstnanosti. Ta je podle údajů Eurostatu v Česku nyní druhá nejnižší v EU, po Polsku. Částečně je ovšem za příznivým vývojem míry nezaměstnanosti také běžný, každoroční vývoj, kdy dochází k nárůstu zaměstnanosti z důvodu konce zimní sezóny a návratu k pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, povrchové těžbě či zemědělství.  

Mezinárodní měnový fond ve své včera zveřejněné prognóze přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR ani ve zbytku roku. Ta by v Česku měla letos měla průměrně vykázat nejnižší úroveň v celé Evropě, tedy nejen v EU. Měla by tedy být za celý rok níže než ve Švýcarsku, v Polsku, v Maďarsku, v Německu i než v Norsku, což jsou další evropské země s relativně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. 

Jen poměrně slabý nárůst míry nezaměstnanosti však přispívá k tomu, že v Česku ani loni, ani letos příliš nepolevily inflační tlaky, které se z podstatné části odvíjejí od tlaků v oblasti mezd. Kvůli stále poměrně vysoké zaměstnanosti však mzdy neklesají tolik, jak by klesaly nebýt podpory státu, třeba právě ve formě programů Antivirus. Proto ani tolik neoslabují inflační tlaky a inflační očekávání. Trh proto předpokládá, že Česká národní banka bude muset silné inflační tlaky krotit poměrně agresivním zvyšováním základní úrokové sazby. Ta by podle sázek trhu měla vzrůst ze současné úrovně 0,25 na 1,25 procenta během následujícího půldruhého roku.  Představitelé ČNB však v poslední době vysílají signály, že se zpřísňováním své měnové politiky takto pospíchat nehodlají.   

Témata:  nezaměstnanost lidé

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.