Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Netflixu ve čtvrtletí přibylo méně předplatitelů, než se čekalo

Netflix
Netflix
Foto: Pixabay

Netflixu v prvním čtvrtletí přibylo 1,75 milionu předplatitelů, méně než se čekalo. Americká streamovací služba to uvedla v úterý po skončení obchodování na amerických burzách. Akcie společnosti po zveřejnění hospodářských výsledků oslabily o více než devět procent, posléze ale znovu oživily.

Analytici odhadovali, že si služby Netflixu předplatí dalších 2,06 milionu lidí. Před rokem touto dobou firma o 200.000 předplatitelů přišla, byl to první pokles předplatitelů za více než deset let, což srazilo cenu akcií podniku. Podle společnosti MoffettNathanson přidal Netflix v roce 2022 téměř devět milionů předplatitelů - o polovinu méně než 18 milionů získaných v předchozím roce. Velká většina nových zákazníků pochází z Asie.

Netflix za tři měsíce do konce března zvýšil tržby meziročně o téměř čtyři procenta na 8,2 miliardy dolarů (175 miliard Kč). Čistý zisk ale klesl o zhruba 18 procent na 1,3 miliardy dolarů.

Společnost v úterý také oznámila, že po zhruba 25 letech ukončí svou činnost v oblasti půjčování DVD. Jejich zasílání poštou bylo původním obchodním modelem firmy založené v roce 1997. Netflix konec zdůvodnil nízkým využíváním služby v čase streamování.

Témata:  Netflix

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.