Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Práce z domova nemá žádná pozitiva, myslí si šéf Netflixu

televize, rádio
televize, rádio
Foto: Pixabay

Práce z domova nemá dobrý dopad a komplikuje probírání nápadů. V rozhovoru s listem The Wall Street Journal to řekl jeden z dvojice šéfů a zakladatelů placené internetové televize Netflix, Reed Hastings. Do kanceláří se 8600 zaměstnanců firmy vrátí, až bude většina z nich očkována schválenou vakcínou proti nemoci covid-19, dodal. Hastings nicméně čeká, že lidé ve většině firem budou i po epidemii pracovat z domova nejméně jeden den v týdnu.

"Ne, nevidím v tom žádná pozitiva," odpověděl spoluzakladatel Netflixu na otázku, zda práce z domova přináší něco dobrého. "Nemožnost osobního kontaktu, zejména pokud jde o mezinárodní styky, je pouze a jen negativní," rozvedl. "Byl jsem nicméně krajně ohromený, jaké oběti jsou lidé schopni přinést," poznamenal.

Službu Netflix má po celém světě zaplacenou kolem 200 milionů domácností. Ve druhém čtvrtletí získala společnost 10,1 milionu nových předplatitelů. Firma těžila z opatření proti šíření koronaviru, kvůli kterým lidé trávili více času doma. Ve třetím kvartále však společnost počítá s prudkým zpomalením růstu.

Netflix produkuje vlastní seriály, dokumenty i filmy. Na otázku, zda firmě vlastní produkce brzy nedojde, Hastings odpověděl, že výroba Netflixu dál běží ve většině Evropy i Asie a několik projektů pokračuje také v Los Angeles. V září chce podnik - s pomocí intenzivnějšího testování - svou produkci ještě zvýšit.

Témata:  Home Office (práce z domova) Netflix televize, rádio

Související

Aktuálně se děje

12. června 2025 16:49

4. června 2025 15:43

Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. Průměr přesáhne 50 tisíc, maloobchod ožívá

Reálné mzdy rostly letos v prvním čtvrtletí rychleji, než analytici očekávali. To je klíčovým důvodem vyšších než předpokládaných dubnových maloobchodních tržeb. Oba údaje zveřejnil ČSÚ dnes. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.