Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskevská burza se v pondělí otevře, ruská centrální banka se bojí pádu trhu s dluhopisy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová rozhodnutí otevřít burzu oznámila ve svém včerejším prohlášení po zasedání vedení banky. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je zcela ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září, které se odehrály jen kousek od ní, zavřena pouze necelý týden.

Otevření moskevské burzy navíc podle Nabiullinové proběhne postupně. V pondělí se začne obchodovat s dluhopisy ruské vlády. Guvernérka uvedla, že tyto dluhopisy bude v rámci stabilizačních opatření nakupovat právě centrální banka. Centrální banka se evidentně obává prudkého růstu úroků na ruských vládních dluhopisech, k nimž může dojít po otevření burzy, pročež je bude svými nákupy stlačovat. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodá, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země, dodala guvernérka.

V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků. Ruská vláda včera odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh.

Rusko však dluh splatný tento týden, čítající 117 milionů dolarů, splatilo s určitým zpožděním, což umocňuje nejistotu stran splácení dalších závazků v nejbližší době, a zejména v době pod 25. květnu letošního roku. Po 25. květnu totiž už nebude v platnosti výjimka v rámci sankcí uvalených na Rusko ze strany USA, která stále i dnes umožňuje mezinárodním finančním zprostředkovatelům vyřizovat platby související s ruskými dluhopisy. Nejistota týkající se dluhopisů, resp. jejich emitenta a jeho možnosti splácet, obecně zvyšuje úroky na dluhopisech, neboť roste jejich rizikovost.

Obecně se po otevření moskevské burzy očekává nejen propad obchodovaných dluhopisů, který doprovází právě růst jejich úroků, ale zejména propad akcií. Akcie ruských podniků se mohou propadnout v průměru až o padesát procent. S některými ruskými tituly se v rámci takzvané duální kotace obchodovalo i po letošním 25. únoru, a to na burzách mimo Rusko, například v Londýně. Na londýnské burze tamní ruské akcie ztratily ve dnech po invazi takřka sto procent své tržní hodnoty, takže obchodování s nimi bylo pozastaveno.

Témata:  Rusko burza Rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.