Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Majitel Googlu prudce zvýšil čtvrtletní zisk

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Čistý zisk americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, v letošním prvním čtvrtletí vzrostl o více než 160 procent na 17,9 miliardy dolarů (384 miliard Kč) z 6,8 miliardy dolarů před rokem. Reklamní a cloudové aktivity podniku těžily z oživování ekonomiky a z rostoucího využívání internetových služeb, píše agentura Reuters.

Celkové tržby společnosti se meziročně zvýšily o 34 procent na 55,3 miliardy dolarů. Překonaly tak očekávání analytiků, kteří je podle průzkumu firmy Refinitiv odhadovali na 51,7 miliardy dolarů. Alphabet dnes rovněž představil program pro zpětný odkup vlastních akcií v objemu 50 miliard dolarů. Cena akcií podniku si krátce po zveřejnění hospodářských výsledků připisovala téměř pět procent.

Většinu tržeb společnosti Alphabet tvoří příjmy z reklamy. Ty v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 32 procent na téměř 45 miliard dolarů. Na celkových tržbách podniku se tak podílely více než čtyřmi pětinami.

Silný růst příjmů z reklamy podle agentury AP signalizuje, že inzerenti očekávají pokračující oživování ekonomiky, protože roste počet lidí, kteří absolvovali očkovaní proti covidu-19 a začínají se vracet k normálnímu životu.

Témata:  Google

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.