Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun

Lidé v Česku ale během pandemie rozhodně nešetřili na alkoholu. Hospody a restaurace byly po dlouhé měsíce zavřené, případně fungoval jen výdej u okénka, takže stoupl zájem o alkohol z obchodů. Loni tak lidé v Česku utratili za alkohol 96,4 miliardy korun. Přitom v předpandemickém roce 2019 to bylo jen 93,6 miliardy. Letos se tak v Česku za alkohol poprvé v historii utratí více než 100 miliard korun.  

Nárůst výdajů za alkohol souvisí ale zejména s jejich zdražením. Loni vzrostla cena alkoholických nápojů o 4,8 procenta. Vzhledem k tomu, že výdaje za alkohol stouply loni meziročně jen o zhruba tři procenta, je růst výdajů za alkohol dán jeho zdražováním, nikoli tím, že by jej lidé v ČR kupovali množstevně více. Zdražování má do značné míry na svědomí zvýšení spotřební daně z lihovin, k němuž v roce 2020 došlo.      

Letos v prvním pololetí alkoholické nápoje zdražovaly méně než loni, pouze o zhruba tři procenta. Pokud by se v Česku nakoupilo stejně alkoholu jako loni, jen z důvodu růstu ceny by se celkové výdaje za něj vyhouply na více než 99 miliardy. Vzhledem k post-pandemickému nárůstu ochoty Čechů utrácet a vzhledem k celkovému k otevření ekonomiky lze čekat, že výdaje za alkohol letos vskutku překročí 100 miliard korun. Výdaje za alkohol se tak zhruba zdvojnásobí oproti situaci v roce 1997, kdy se za něj v Česku utratilo necelých 51 miliard korun.  

Růst spotřební daně se projevil ale zejména na útratách za tabák. V Česku loni došlo poprvé v historii k poklesu výdajů za něj. Lidé v ČR utratili za tabák loni 110,3 miliardy korun. V roce 2019 to přitom bylo 112,1 miliardy korun. Tento pokles je historicky první v celé historii sledování od roku 1995.  

Pokles nakoupeného množství tabáku je ve skutečnosti ještě výraznější, jelikož loni zdražil o 9,8 procenta. Ani toto výrazné zdražení – nejvydatnější od roku 2009 – však nestačilo na to, aby výdaje lidí v ČR za tabák stouply. Zdá se tedy, že růst spotřební daně z tabáku se opravdu projevuje citelným poklesem jeho spotřeby. I když částečně se kuřáci zjevně přesunují na černý trh.