Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Johnson: Nedodržení termínu brexitu hluboce lituji

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v dnešním rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.

Moderátorka Sophy Ridgeová se dnes ve studiu premiéra zeptala, zda by se neměl spolustraníkům omluvit poté, co země i po 31. říjnu dál zůstává členem EU. Johnson přitom do čela konzervativců nastoupil se slibem, že zemi z unie vyvede do konce října stůj co stůj. "Samozřejmě... je to něco, čeho hluboce lituji," řekl Johnson. "Nezapomínejme ale na okolnosti, za jakých se to stalo. Stalo se to proto, že parlament schválil kapitulaci," dodal později.

Britští poslanci v září schválili zákon, kterým premiérovi zakázali vyvést Británii z EU bez dohody. Johnson sice vyjednal s Bruselem změnu podmínek v dohodě o brexitu, nedokázal ji však včas protlačit parlamentem, a musel proto unii požádat o odklad termínu vystoupení do ledna příštího roku. Patovou situaci mají pomoci vyřešit předčasné volby, které se budou v Británii konat 12. prosince.

Témata:  Boris Johnson Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.