Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hudební branže stojí před kolapsem. Bez podpory státu přijde brzy o práci až 65 000 lidí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hudební sektor se hroutí. Kvůli koronakrizi přicházejí o práci umělci, nástrojaři, zvukaři a další profesionálové z oboru. Dohromady 130 000 lidí, přičemž polovina je ohrožena bezprostředně. Hudební sektor byl zasažen jako první a na systematickou podporu zatím stále čeká. Proto desítky organizací a jednotlivců z branže spojily síly a založily pod hlavičkou České obce hudební iniciativu #zazivouhudbu. Cílem je čelit kolapsu odvětví s ročním obratem přes 20 miliard korun.

„Hudební sektor si žádá nemalé vstupní investice a je odkázaný na sezónní výdělky. Už dnes víme, že letošní sezóna zaznamená propad o přibližně 10 miliard korun, tedy o polovinu. Náš obor krize zasáhla jako první a vzpamatuje se z ní jako poslední. Okamžitá opatření dokáží zabránit skokovému růstu nezaměstnanosti, dlouhodobá pomohou znovu nastartovat hudební scénu. S následky krize chceme bojovat, ale bez podpory státu hrozí, že se obor nedokáže postavit zpět na nohy,” říká mluvčí České obce hudební, iniciující projekt #zazivouhudbu, Alexandr Smutný.

Podle Alexandra Smutného hudební sektor potřebuje okamžitý plán, aby se celé odvětví stabilizovalo: „Kolaps odvětví chceme zmírnit řadou systematických a rychlých řešení. Podle našich propočtů a analýz branže potřebuje získat 4,5 miliardy korun. Prvním opatřením by mělo být zrušení DPH na prodej hudby a snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 %. Nezbytné je pokračování pětadvacítky pro OSVČ a systém bezúročných půjček. Navrhujeme také založení Národního fondu hudby, ten pomůže řešit ty nejtěžší škody.”

Z analýzy České obce hudební vyplývá, že hudební sektor se propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, přičemž další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Zásadní problém má už v tuto chvíli 20 000 profesionálních hudebníků. Ti nemohou koncertovat doma ani v zahraničí a přišli tím o svůj hlavní příjem. V ohrožení je také existence živých hudebních produkcí a všech festivalů. Výroba hudebních nástrojů a techniky klesla o 50 %. 250 hudebních klubů stojí na prahu ukončení činnosti. Kromě toho hrozí také situace, že se hudebníci a pracovníci hudebního průmyslu budou nuceni přeorientovat a hudební sektor zcela opustí. Mezi hlavní omezení patří fakt, že není možné plánovat návrat na koncertní pódia, většina akcí se přesouvá ze strachu z dalších ztrát na rok 2021. Umělců se týká také zásadní omezení cestování.

Hudební sektor má řadu specifik, která znemožňují rychlý restart po celosezónním útlumu. Klíčovým faktorem jsou vysoké vstupní a provozní náklady. Ty nesou pořadatelé velkých akcí, provozovatelé koncertních hal a klubů a také technické profese, umělci a vydavatelé. Dalším úskalím je sezónnost výdělků. Vysoké příjmy v sezóně zajišťují fungování subjektů po zbytek roku, kdy je snížená poptávka. V neposlední řadě hraje velkou roli setrvačnost plánování. V případě uvolnění opatření nelze začít pořádat koncerty ze dne na den. Plánování trvá v hudebním sektoru průměrně jeden až dva roky. Spousta promotérských agentur rok 2020 už úplně odepsala a predikuje, že zasažena bude i činnost v roce 2021. V takto nejistých podmínkách, nelze začít plánovat.

Témata:  Koronavirus COVID-19 hudba

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy