Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Heinekenu prudce klesl zisk, firma propustí 8 000 lidí

Heineken
Heineken
Foto: Pixabay

Nizozemské společnosti Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě, loni klesl provozní zisk o 35,6 procenta na 2,42 miliardy eur (62,4 miliardy Kč). Firma, která působí i v České republice, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Výsledek odpovídá očekáváním, hospodaření totiž ovlivnila koronavirová omezení. Podnik nepředpokládá, že se výsledky za letošní rok přiblíží úrovni z roku 2019, tedy době před pandemií. Kvůli úsporám propustí 8000 lidí, což představuje asi devět pracovní síly z roku 2019.

Snížením počtu zaměstnanců si chce Heineken zajistit návrat provozní marže na úroveň před krizí. Zpět na 17 procentech před započtením jednorázových položek by podle plánu měla být v roce 2023. Loni marže činila 12,3 procenta. Do roku 2023 chce Heineken ušetřit dvě miliardy eur díky organizačním změnám či snížení počtu výrobků.

Návrat k normálu zajistí očkování v Evropě a v Severní Americe, myslí si generální ředitel Dolf van den Brink, který firmu vede od června. S nemocí covid-19 se tvrdě potýkají dva největší trhy Heinekenu, a to Brazílie a Mexiko. Heineken očekává, že se podmínky na trhu budou letos a příští rok postupně zlepšovat s tím, jak se v Evropě znovu pomalu otevřou bary a restaurace.

V České republice Heineken vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Společnost Heineken ČR loni zvýšila zisk o tři procenta na 336 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 6,8 procenta na 3,59 miliardy Kč.

Témata:  Heineken propouštění

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.