Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Globální míra nezaměstnanosti se loni stabilizovala

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Globální míra nezaměstnanosti se loni po devíti letech poklesu stabilizovala a beze změny zřejmě zůstane i v letošním roce. Loni bylo bez práce po celém světě 188 milionů osob a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta. To bylo stejně jako v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).

Letos má být míra nezaměstnanosti stejná jako v loňském roce. Příští rok se však mírně zvýší na 5,5 procenta.

"To znamená, že postupný pokles míry nezaměstnanosti zaznamenaný mezi roky 2009 a 2018 se zřejmě zastavil," uvedla ILO. Upozornila, že globální ekonomický růst zpomaluje, stejně jako zpracovatelský průmysl.

I pro ty, kteří mají zaměstnání, je ale mnohem obtížnější zlepšit svůj život nebo se dostat z chudoby. Generální ředitel ILO Guy Ryder tento trend označil za "mimořádně znepokojující" s velmi hlubokými a znepokojivými důsledky pro sociální soudržnost. Podle údajů ILO má zhruba 470 milionů lidí nedostatečně placenou práci.

Zpráva upozorňuje také na obtíže, kterým čelí mladí lidé při hledání práce. Zhruba 22 procent osob ve věku 15 až 24 let nemá práci, vzdělání či odborný výcvik.

Z žen je zaměstnaných jen 47 procent. To je o 27 procentních bodů pod mírou zaměstnanosti mužů. Ryder upozornil, že se nedaří plnit závazek skupiny 20 největších ekonomik světa G20 z roku 2014, že sníží rozdíl v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami.

Zpráva uvádí, že celosvětově se chudoba u pracujících snižuje. Nicméně u nízkopříjmových zemí zvláště v subsaharské Africe je patrný pouze omezený pokrok ve snižování počtu pracujících chudých, uvedla agentura Reuters.

Témata:  ekonomika svět

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy