Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

"Řekl bych, že pro druhou fázi budeme potřebovat dalších nejméně 500 miliard eur od evropských institucí, ale může to být i více," řekl Regling. Nejjednodušší by podle něj bylo zorganizovat takové financování prostřednictvím Evropské komise (EK) a rozpočtu Evropské unie, ale hovořil také o potřebě diskuse o nových nástrojích.

Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků ESM. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Ekonomika eurozóny podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos kvůli dopadům koronaviru vykáže propad o 7,5 procenta.

Zatímco jihoevropské země usilují o to, aby eurozóna náklady na oživení ekonomik sdílela prostřednictvím emise společných dluhopisů, Nizozemsko spolu s Německem, Rakouskem a Finskem tento návrh blokují. Další diskuse lídrů EU na téma záchrany evropských ekonomik je plánovaná na 23. dubna, a to prostřednictvím videokonference.

Témata:  ekonomika Koronavirus COVID-19 EUR

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.