Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika letos poroste o tři procenta, příští rok růst zrychlí

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Česká ekonomika v letošním roce stoupne o tři procenta a příští rok by měl růst zrychlit na 3,9 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by měl růst ekonomiky zpomalit k zhruba třem procentům. Inflace by měla postupně klesat a koruna posilovat.

"Ekonomika je i v první polovině letošního roku zasažena pandemií koronaviru a opatřeními přijatými k omezení šíření nákazy. V průběhu roku by však hospodářská aktivita měla díky zlepšení epidemické situace (též v návaznosti na pokračující očkování) a rozvolňování restrikcí začít oživovat," uvádí materiál. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie o 5,6 procenta.

Inflace by podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,6 procenta a příští rok dále zpomalit na 2,2 procenta. Loni byla průměrná inflace 3,2 procenta. K nižšímu růstu cen nyní přispívá slabá domácí poptávka a přidat by se k tomu mělo pozvolné posilování koruny. Naopak ve prospěch růstu cen působí letos dražší ropa a v příštím roce to bude oživení soukromé spotřeby. "Na očekávaný vývoj inflace bude podle průměru prognóz měnová politika reagovat postupným zvyšováním úrokových sazeb," uvedlo MF.

Česká měna by měla podle materiálu postupně posílit příští rok na průměrných 25,3 Kč/EUR a v roce 2024 na 24,30 korun za euro.

Zároveň oslovené instituce počítají s tím, že objem mezd a platů letos vzroste o 3,2 procenta a příští rok o 4,5 procenta. "U tohoto rozpočtově velmi významného ukazatele je predikce ministerstva financí ve srovnání s prognózami ostatních institucí velmi konzervativní. V obou letech MF počítá s nejnižším růstem mezd a platů. Totéž platí i pro roky 2023 a 2024," uvedl úřad v dokumentu. MF letos počítá s růstem mezd a platů o 0,7 procenta a příští rok o 2,3 procenta.

Do tzv. kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, společnosti Akcenta CZ, Citibank, České spořitelny, ČSOB, společnosti Deloitte Czech Republic, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise z května a Mezinárodního měnového fondu z dubna.

Samotné ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Česká bankovní asociace odhaduje letošní růst 3,3 procenta a příští rok 4,3 procenta. Česká národní banka v nové květnové prognóze očekává letošní růst na 1,2 procenta a příští rok 4,3 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2 procentním růstem. "Základní tendence vývoje v letech 2021 a 2022, s nimiž ministerstvo financí počítá v aktuální makroekonomické predikci (duben 2021), jsou v kvalitativní rovině s prognózami ostatních institucí konzistentní," uvádí k tomu průzkum MF.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.