Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.

Vyšší byla celková důvěra v ekonomiku naposledy v prosinci 2019, kdy příslušný údaj činil 99,8 bodu. K uzavírání ekonomiky v důsledku šířící se nákazy covid-19 přistoupily tuzemské úřady prvně během března 2020, tudíž důvěra v ekonomiku je nyní v květnu vyšší než v předpandemických měsících lednu a únoru 2020.  

Za měsíce duben a květen vzrostla celková důvěra v ekonomiku ČR dohromady o 12,7 bodu, což je nejvyšší nárůst ve dvou po sobě následujících měsících v publikované historii sledování od roku 2003.    

Zaměříme-li se čistě na spotřebitele, ti důvěřují ekonomice nejvýrazněji od loňského února. Poprvé od loňského března se jejich důvěra vrací nad dlouhodobý průměr let 2003 až 2020, když vykazuje hodnotu 102,8 bodu. Snížila se jejich obava ze ztráty zaměstnání, naopak však neklesá strach z citelného růstu spotřebitelských cen.  

Za měsíce duben a květen vzrostla spotřebitelská důvěra v ekonomiku ČR dohromady o 18,8 bodu, což je nejvyšší nárůst ve dvou po sobě následujících měsících v publikované historii sledování od roku 2003.  

Nálada spotřebitelů v měsících dubnu a květnu vzrostla citelně více i v porovnání s loňským květnem a červnem, kdy dvouměsíční nárůst představoval 13,2 bodu. Spotřebitelům se nyní vrací optimistická nálada rychlejším tempem, neboť si uvědomují pozitivní přínos postupující vakcinace, která snižuje jejich obavu z dalšího plošného uzavření ekonomiky. Zároveň těží ze zrušení superhrubé mzdy a daňového balíčku obecně, které jim nechávají v kapse více peněz díky snížení daně ze mzdy a zvýšení slevy na daňového poplatníka.  

Citelně stoupá také nálada mezi podnikateli, byť v jejím případě nastal větší skok loni v měsících červnu a červenci, kdy se podnikatelé i firmy dokázaly nečekaně rychle opětovně zapojit do ekonomického procesu. Řadě podnikatelů svědčí nejen to, že díky postupující vakcinaci vidí zřetelně příslovečné „světlo na konci tunelu“, ale že jim stále pomáhají vládní programy podpory zaměstnanosti i celkové poptávky v ekonomice a také expanzivní měnová politika centrální banky.  

Zlepšení nálady v porovnání s dubnem vykazují podnikatelé napříč sektory: v průmyslu, obchodu, službách i stavebnictví, kde se ještě v dubnu jejich nálada zhoršovala. Podnikatelé v průmyslu vykazují nejlepší nálady nejen za období od začátku pandemie, ale za celé období od prosince 2017. Průmyslníci registrují „hlad“ po své produkci, který souvisí s post-pandemickým zotavováním ekonomiky, jež podporují výše zmíněné vládní programy.     

Citelný nárůst ekonomického sentimentu je pozitivní zprávou také pro vládní politiky. Lidé se u říjnových voleb budou rozhodovat, komu dát svůj hlas, z podstatné části i podle toho, jak se bude dařit právě ekonomice a jaký z ní budou mít pocit. Čím lepší tento pocit bude, tím lepšího výsledku vládní strany mohou potenciálně dosáhnout v porovnání se situací, kdy by ke zlepšení nedocházelo, nebo se nálada obyvatelstva dokonce zhoršovala.   

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

Nesrovnalosti v účtech za energie: jak efektivně postupovat

Panu Chytrému má dodavatel elektřiny a plynu díky nízké spotřebě vrátit přeplatek velké částky. Nemile ho ale překvapilo, že mu i přes tyto úspory dodavatel zvýšil zálohy, a to dokonce dvojnásobně. Aby toho nebylo málo, dodavatel se zdráhá tento přeplatek vyplatit. Na tyto situace naštěstí zákon pamatuje, a to například prostřednictvím reklamace nebo započtení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.