Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Desetiprocentní růst platů učitelů nestačí na růst kvality, tvrdí Svaz

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vládou navrhovaný desetiprocentní růst platů učitelů v příštím roce podle Svazu průmyslu a dopravy nestačí na přilákání kvalitních zájemců o učitelské povolání. Vzhledem k tomu, že platy mají vzrůst i jinde, požaduje svaz, aby se částka na výdělky pedagogů zvýšila ještě o zhruba 4,5 miliardy korun.

Peníze uvnitř projednávaného rozpočtu na příští rok by se podle něj mohly přesunout například z obsluhy státního dluhu. ČTK to dnes sdělila mediální zástupkyně svazu Lenka Dudková. Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má ve středu zabývat koaliční rada.

Svaz trvá na tom, aby platy učitelů v příštím roce vzrostly o 15 procent, jak vláda původně slíbila. Souhlas s desetiprocentním navýšením v současném návrhu rozpočtu byl podle něj podmíněný tím, že se výdělky ostatních zaměstnanců ve veřejné správě nezvýší více než o tři procenta. Jelikož mají nakonec růst zhruba o pět procent, měly by se podle svazu více zvednout i platy učitelů.

"Jsme přesvědčeni, že prostor pro tuto klíčovou investici do vzdělání budoucích generací existuje. Například ho vidíme v efektivnosti obsluhy státního dluhu," uvedli zástupci firem. Jejich požadavek podporují Konfederace zaměstnavatelských svazů a Českomoravská konfederace odborových svazů. Patnáctiprocentního navýšení platů učitelů chtějí také poslanci opozičních Starostů a nezávislých, TOP 09 a KDU-ČSL. STAN požaduje přesun dalších 5,5 miliardy korun do rozpočtu ministerstva školství, o téže částce dříve hovořila TOP 09. Lidovci chtějí do školství přidat pět miliard.

Vláda ve svém programu slíbila, že do roku 2021 zvýší průměrný plat učitele minimálně na 45.000 korun. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) současný návrh rozpočtu počítá s tím, že vláda slib dodrží. Průměrný plat učitelů v ČR byl podle ministerstva školství v prvním pololetí letošního roku 37.235 korun. Průměrná mzda v ČR tehdy činila 23.984 Kč.

Podle viceprezidentky svazu Mileny Jabůrkové je třeba platy zvyšovat víc, aby bylo možné mezi učitele přilákat schopné lidi. Uvedla, že ve srovnání příjmů pedagogů s jinými vysokoškoláky patří ČR k nejhorším zemím v OECD.

V průměru zemí OECD vydělávají učitelé 91 procent průměrného vysokoškolského platu. Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bral v ČR podle ministerstva práce měsíčně 46.572 korun hrubého, tedy o pětinu víc než učitel. Soukromé společnosti vyplácely lidem s vysokoškolským vzděláním průměrně 57.721 Kč měsíčně, což je o 35 procent vyšší částka, než má pedagog.

Na průměrný plat 37.235 Kč dosáhnou podle zástupců firem pouze učitelé, kteří mají praxi nad 32 let. "Současná strategie je tak demotivující jak pro nastupující učitele, tak pro ty, kteří teprve uvažují o povolání učitel," uvedl svaz. Připomněl, že podle průzkumu ministerstva školství může v Česku do pěti let chybět 11.000 učitelů. Jejich věkový průměr je kolem 47 let, řada starších odchází do důchodu.

Témata:  školství platy / mzdy učitelé Svaz průmyslu a dopravy

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.