Co byste měli vědět o vyúčtování služeb v bytovém domě

Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu bytu pronajímatel, musí nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období doručit vyúčtování příjemci služeb. Tím může být vlastník bytu či jeho nájemce v případě, že se jedná o nájem bytu nebo o družstevní byt. Zúčtovací období zpravidla činí dvanáct měsíců a plyne od ledna do prosince. Proto může příjemce služeb očekávat, že do konce dubna obdrží roční vyúčtování.

Jde-li o nájemní bydlení, bývá ve smlouvě o nájmu bytu stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat. „Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud v něm je například plynový kotel, záleží na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. U nájmu sjednaného na dobu neurčitou nebo trvajícího několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Přepis odběrného místa na nájemce může u krátkodobého nájmu představovat zbytečnou administrativní zátěž. Ovšem pronajímatelé, kteří se chtějí vyhnout případným dluhům způsobeným nájemcem, požadují přepis energií na nájemce vždy.“ Pokud je smlouva o dodávkách energií uzavírána na dobu určitou, měl by si nájemce ověřit, co se bude dít, když se z bytu odstěhuje před skončením sjednané doby trvání odběru. Dodavatelé totiž často požadují několikatisícové pokuty za předčasné ukončení smlouvy.

Příjemce služeb může požádat o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování a má právo si vyžádat doložení nákladů na jednotlivé služby a požadovat vysvětlení, jakým způsobem byly služby rozúčtovány a jak byly stanoveny zálohy na ně. Zároveň mu musí být umožněno pořídit si kopie podkladů k vyúčtování. Do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování může proti němu podat námitky. Na jejich vyřízení je pak stanovena lhůta 30 dní počítaná od doručení námitek.

Zpozdí-li se vyúčtování služeb nebo vyřízení námitek, má příjemce služeb právo, aby mu ten, kdo služby zajišťuje, uhradil pokutu. Ta činí maximálně 50 korun za každý den zpoždění, je-li tak dohodnuto, případně bylo-li tak rozhodnuto družstvem či společenstvím vlastníků jednotek. „Na pokutu nevznikne nárok, jestliže třeba pronajímatel sám obdržel vyúčtování služeb nebo podklady k němu v takovou dobu, že nemohl vyúčtování včas nájemci předložit nebo vyřídit námitky. Ovšem pronajímatel musí vyúčtování po jeho obdržení co nejrychleji předat nájemci,“ upřesňuje Eduarda Hekšová.

U nájmu bytu je třeba upozornit i na to, že ne všechny poplatky, které pronajímateli vyúčtovává společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, může chtít uhradit po nájemci či podnájemci. Mezi nejčastější nedorozumění patří požadování placení příspěvku do fondu oprav. Jenže v tomto případě se nejedná o službu poskytovanou nájemci, jelikož z toho nemá okamžitý prospěch. Pronajímatel tedy tuto úhradu nemůže požadovat po nájemci, může ji však zohlednit ve výši nájemného.

Zvláštní pravidla ohledně vyúčtování platí pro dodávky elektřiny a plynu. Řídí se zákonem, ale i smlouvou o dodávkách energií a obchodními podmínkami. Informace o způsobu uplatnění reklamace lze obvykle najít na webových stránkách dodavatele. Dodavatel energií musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne jejího doručení. Uzná-li ji za oprávněnou, je povinen vyrovnat rozdíl v platbách do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. „Nedodrží-li tuto lhůtu v případě reklamace vyúčtování elektřiny, vzniká odběrateli právo na náhradu 600 korun za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 korun. U plynu se jedná o náhradu 750 korun za každý den prodlení, maximálně však 7500 korun,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  energetika,  bydlení,  Peníze