Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019.

Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.  

Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně. Navíc jsou odkazem předchozích vlád, které za udržení výhody platily často značnou politickou daň. V širším smyslu jsou odkazem předchozích generací, neboť české země jsou dlouhodobě relativně velmi obezřetné stran zadlužování – to platilo dokonce třeba i tehdy, když Československo bylo součástí skupiny zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.   

Po včerejším nečekaně razantním zvýšení základní úrokové sazby České národní banky navíc dále stoupá nákladnost obsluhy českého státního dluhu. Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR včera odpoledne středoevropského času, po oznámení kroku ČNB, poprvé od listopadu 2018 pokořil hranici 2,1 procenta. Společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem platí Česko nyní na svém státním dluhu nejvyšší úrok v celé EU.  

Z těchto všech důvodů je tedy třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování tuzemských veřejných financí, kterou si prakticky nelze představit bez plánu podstatného navyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v ČR. Dočkáme se jí tedy až po blížících se volbách. Je v dlouhodobém zájmu české veřejnosti, aby se tak po volbách stalo co možná nejdříve a aby šlo o promyšlenou koncepci, na níž panuje obecnější shoda a kterou další politická reprezentace neshodí ze stolu.  

Pokud s takovou koncepcí Česko nepřijde, zhorší se rating jeho dluhu, takže ten se dále prodraží, což zemi dostane na dráhu potenciálně krajně nebezpečné dluhové spirály.  

Témata:  ekonomika komentář

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.