Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019.

Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.  

Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně. Navíc jsou odkazem předchozích vlád, které za udržení výhody platily často značnou politickou daň. V širším smyslu jsou odkazem předchozích generací, neboť české země jsou dlouhodobě relativně velmi obezřetné stran zadlužování – to platilo dokonce třeba i tehdy, když Československo bylo součástí skupiny zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.   

Po včerejším nečekaně razantním zvýšení základní úrokové sazby České národní banky navíc dále stoupá nákladnost obsluhy českého státního dluhu. Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR včera odpoledne středoevropského času, po oznámení kroku ČNB, poprvé od listopadu 2018 pokořil hranici 2,1 procenta. Společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem platí Česko nyní na svém státním dluhu nejvyšší úrok v celé EU.  

Z těchto všech důvodů je tedy třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování tuzemských veřejných financí, kterou si prakticky nelze představit bez plánu podstatného navyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v ČR. Dočkáme se jí tedy až po blížících se volbách. Je v dlouhodobém zájmu české veřejnosti, aby se tak po volbách stalo co možná nejdříve a aby šlo o promyšlenou koncepci, na níž panuje obecnější shoda a kterou další politická reprezentace neshodí ze stolu.  

Pokud s takovou koncepcí Česko nepřijde, zhorší se rating jeho dluhu, takže ten se dále prodraží, což zemi dostane na dráhu potenciálně krajně nebezpečné dluhové spirály.  

Témata:  ekonomika komentář

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.