Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.

Nejprve ten pravděpodobnější scénář, scénář dominující inflace cen aktiv, jehož pravděpodobnost je zhruba 80 procent. Podle něj se v letech po pandemii v zásadě naváže na předpandemický vývoj. Současná spotřebitelská inflace se ukáže jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se globálně vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším tištěním nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy – a častěji než dnes – do záporu. Přikázáním číslo jedno pro takový scénář je mít co nejvíce vlastních peněz investováno, přičemž je druhořadé, v čem přesně. Hlavně mít minimum úspor na účtu v bance, kde je bude požírat záporný úrok tak vydatně, že se nám o tom zatím ani nezdá.

Druhý scénář má pravděpodobnost zhruba 20 procent. Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších způsobí trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit tištění miliard. Předluženým státům zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu. Spadnou akcie i nemovitosti. Při vyšším úroku na dluhopisech totiž budou chtít investoři vyšší výnos i od nemovitostí. Toho se dosáhne kombinací dalšího zvýšení nájmů a poklesu cen realit. Poptávka po nich ochabne i z důvodu vyššího úroku na hypotékách. V krajním případě dojde k těžké globální recesi, akciovému krachu a k dramatickému, v ČR zhruba třetinovému propadu cen realit. Určitým uchovatelem hodnoty by v takovém případě bylo jen málo aktiv, třeba zlato, případně některé kryptoměny. Kryptu by se mělo dařit v obou scénářích, zase ale hrozí, že proti němu právě z toho důvodu až násilně zakročí stále nervóznější státy a jejich centrální banky. Zároveň platí, že úspory na účtu v bance budou citelně ztrácet na každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci. 

Témata:  inflace,  ekonomika

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.