Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.

Nejprve ten pravděpodobnější scénář, scénář dominující inflace cen aktiv, jehož pravděpodobnost je zhruba 80 procent. Podle něj se v letech po pandemii v zásadě naváže na předpandemický vývoj. Současná spotřebitelská inflace se ukáže jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se globálně vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším tištěním nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy – a častěji než dnes – do záporu. Přikázáním číslo jedno pro takový scénář je mít co nejvíce vlastních peněz investováno, přičemž je druhořadé, v čem přesně. Hlavně mít minimum úspor na účtu v bance, kde je bude požírat záporný úrok tak vydatně, že se nám o tom zatím ani nezdá.

Druhý scénář má pravděpodobnost zhruba 20 procent. Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších způsobí trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit tištění miliard. Předluženým státům zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu. Spadnou akcie i nemovitosti. Při vyšším úroku na dluhopisech totiž budou chtít investoři vyšší výnos i od nemovitostí. Toho se dosáhne kombinací dalšího zvýšení nájmů a poklesu cen realit. Poptávka po nich ochabne i z důvodu vyššího úroku na hypotékách. V krajním případě dojde k těžké globální recesi, akciovému krachu a k dramatickému, v ČR zhruba třetinovému propadu cen realit. Určitým uchovatelem hodnoty by v takovém případě bylo jen málo aktiv, třeba zlato, případně některé kryptoměny. Kryptu by se mělo dařit v obou scénářích, zase ale hrozí, že proti němu právě z toho důvodu až násilně zakročí stále nervóznější státy a jejich centrální banky. Zároveň platí, že úspory na účtu v bance budou citelně ztrácet na každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci. 

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.