Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot letí nahoru. Pláčou hlavně řidiči benzínových vozů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu dramaticky zdražily. Benzín o 81 haléřů na cenu 30,79 koruny za litr, nafta o šedesátník na cenu 29,22 koruny za litr. Benzín je nyní nejdražší za více než jeden rok, nafta pak nejdražší za období skoro jednoho roku. Ceny pohonných hmot jsou v zásadě tam, kdy byly v době propuknutí pandemie loni v březnu.

Spíše však jen „dohánějí“ cenový růst ropy z letošního roku. Cena ropy totiž v březnu roste jen mírně. Ropa typu Brentu během tohoto měsíce zdražila pouze o 4,2 procenta. Za celý letošní rok ale podražila o více než třicet procent. Tuzemské čerpací stanice teprve v uplynulém týdnu tedy výrazněji promítly její cenový letošní cenový nárůst, takže zohlednily ještě i únorový růst cen ropy. Vývoj cen pohonných hmot se odehrává se zhruba dvou- až třítýdenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čerpací stanice do cen pohonných hmot také započítaly přechodné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje.  

Zpoždění vývoje cen pohonných hmot za vývoje cen ropy ilustruje momentální situace, kdy sice benzín i nafta v ČR citelně zdražují, růst cen ropy na světovém trhu se ale zastavil a převládá názor, že její letošní růst narazil na svůj strop. Od začátku minulého týdnu ropa Brent zlevňuje, o necelých šest procent. Tudíž nelze očekávat, že současný citelný růst cen pohonných hmot v ČR vydrží. Už v následujícím týdnu bude patrné zpomalení cenového růstu. Benzín přidá zhruba padesát haléřů na litr, nafta pak třicet haléřů. Růst ceny motorové nafty je letos výrazně slabší než u benzínu z důvodu snížení spotřební daně z ní o jednu korunu, jež je účinné od začátku roku. Rozdíl mezi cenou benzínu a nafty je takřka 1,60 koruny na litr, což je nejvyšší rozpětí za poslední řadu let.  

Ropa letos výrazně zdražovala kvůli vyhlídce růstu globální ekonomiky v důsledku pokračující vakcinace podstatné části globální populace. Také kvůli stimulačním opatřením vlád a centrálních bank, nejnověji tedy kvůli obřímu, dvoubilionovému balíku rozpočtových opatření v USA, který prezident Joe Biden podepsal minulý týden.  

Podíl na cenovém vzestupu ropy má také cenová politika kartelu OPEC a jeho spojenců v čele se Saúdskou Arábií. Ta dobrovolně omezuje svoji těžbu a hodlá tak činit i nadále, alespoň ještě v dubnu. Další jednání kartelu a jeho spojenců proběhne v první polovině dubna, Rijád se tam zřejmě ocitne pod silnějším tlakem, aby kohoutky uvolnil.  

Ceny pohonných hmot zdražují a v příštím týdnu zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. Ve Slovinsku je cenově srovnatelný. V Maďarsku, Rakousku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku. V Rumunsku a v Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, což je nebývalé a jde o výsledek zmíněného snížení spotřební daně v ČR. Poláci i Rumuni mívali dlouhodobě výrazně levnější naftu, Poláci ji nyní mají nyní dokonce nepatrně dražší, stále však víceméně srovnatelně drahou. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. 

Témata:  pohonné hmoty auta

Aktuálně se děje

30. května 2024 17:27

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Tomáš Ručka, odborník na automobilový průmysl

Rozhovor

Elektromobily a politika: Probuzení Evropy z ekologického snu?

Evropský parlament plánuje zákaz spalovacích motorů do roku 2035, ale automobilky couvají. Proč se někteří výrobci vrací k tradičním spalovacím motorům a co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu? S Tomášem Ručkou, motoristickým novinářem a milovníkem automobilů, rozebíráme ekonomické a ekologické aspekty výroby a provozu elektromobilů, jejich dopady na spotřebitele a průmysl.