Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena benzínu míří pod 40 korun, čerpadláři vyfukují marže, ropa padá. Pohonné hmoty jsou v Česku netradičně dražší než Chorvatsku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v Česku nadále poměrně rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se v neděli poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 41 korun za litr. Včera už stál průměrně 40,66 koruny za litr. Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 6,60 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvních březnových dní, když se včera jeden její litr prodával průměrně celorepublikově za 42,44 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot je momentálně poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen na světových trzích a s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. To svědčí o tom, že čerpadláři nadále „vyfukují své marže“, které byly zvláště v červenci nebývale vysoké. Čerpadláři tak činí z částečně z důvodu hrozby zastropování marží, kterým v důsledku červencového sledování marží pohrozila vláda. Částečně je důvodem obecnější zklidnění situace na evropském trhu s palivy a to, že se schyluje ke konci vrcholné letní motoristické sezóny.

V příštím týdnu by měly pohonné hmoty dále výrazněji zlevnit, o zhruba korunu na litr. Cena benzínu se tak dostane pod psychologickou hranici 40 korun za jeden litr. Klíčovým důvodem už bude zlevňování ropy na světových trzích. Ropa Brent za poslední měsíc zlevnila o více než deset dolarů na barel. Nyní stojí 93,60 dolaru za barel. Za zlevněním jsou rostoucí obavy ze závažného ekonomického útlumu v USA, Číně, EU či Británii. „Vyfukování marží“ českých čerpadlářů a uklidňování situace na evropském trhu s palivy, které nyní hraje podobně zásadní cenotvornou roli jako vývoj cen ropy nebo směnného kursu koruny k dolaru, bude pokračovat i v příštích sedmi dnech. Pokles cen však bude tlumit oslabení koruny k dolaru, v němž se ropa i ropné produkty burzovně obchodují. V první polovině srpna koruna zpevnila až k úrovni 23,50 za dolar, avšak v posledních zhruba týdnu opět slábne, nad 24,10.

Cenu pohonných hmot dále snižují vládní opatření, zejména snížení spotřební daně z pohonných hmot, k němuž došlo letos v červnu. Toto opatření trvá do konce září, poté by měla být nadále snížena daň z nafty. Řidiči benzínových vozů se tak musí připravit na skokové zdražení benzínu na přelomu září a října.      

Čeští řidiči momentálně benzín tankují dráže než motoristé v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku či Polsku. V Maďarsku je cena – ta platící pro cizince, nikoli zastropovaná platící pro Maďary – srovnatelná s cenou v ČR. V Německu, v Itálii či na Slovensku a v Rakousku jsou ceny vyšší. Na Slovensku a v Rakousku řidiči tankují dráže než v Německu a Itálii, což je opravdu nebývalé. Nafta vyjde levněji než v ČR opět v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku. Cenově srovnatelná je pak nezvykle v Itálii, kdy bývá dražší. Dražší než v Česku je pak nafta na Slovensku, v Maďarsku, v Německu či Rakousku.

Témata:  benzin ropa pohonné hmoty nafta komentář

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.